České Budějovice, město
piva i slavné koněspřežky

Bezva. Kdysi bývala hospoda v t.zv. kultúráku. Vrchní tam byl známý donašeč StB. Moc jsem se pobavil, když se tam jednoho dne objevil Milouš Jakeš (žije nedaleko) s několika gorilami a poručil si flašku čehosi, asi vodky. Jenže, v obavách o svůj život ji ten číšník musel před ním otevřít a sám se jako první napít. Nehodlal ani riskovat život jedné z těch goril. A máte pravdu. Brložáci opravdu nemají rádi, když se říká "v Brlohu". Přestože má obec ve znaku medvěda.

Já znám i Brloh.Byli jsme tam na dovolené týden a šmejdili.Moc hezké okolí.Nesmí se ale říkat , že bydlíte v brlohu, ale v Brloze.....Jsou tam milí lidi, Dům důchodců- tam nám domorodec dělal průvodce.Děti zdraví, Kameník a výstava soch za vsí.Nádherné samoty .Za kopcem seděli u chalupy a my žízní padali, natočili pivko, myslela jsem ,že je to hospoda , ale bavili se s námi o okolí,dívali jsme se na ves , kde vyrůstal Jakeš . Sestra učila v Biskupském a taky chodí z Čéčovky ještě teď všude pěšky./73/

Já jsem bydlela v ČB na Linecké (tehdy Lidické) až u nemocnice a do práce do centra i zpět v půl 9 večer jsem chodila až na výjimky pěšky. Je pravda, že město bylo ve večerních hodinách zcela opuštěné, ale to pro mě mělo tehdy své kouzlo. Nespěchala jsem, nemusela jsem vstávat. Dostat se ale dnes do zcela okrajových sídlištních čtvrtí je už horší.

Malý, ale důležitý dovětek. Koukám, že jsem zapomněl uvést to podstatné. Měl jsem totiž to štěstí, že jsem bydlel v centru města a i do práce to měl pár kroků. Při bydlení na okraji ČB se již ovšem tyto výhody vytrácejí. To opět znamená jezdit všude MHD anebo autem a je stále obtížnější nalézt v centu místo k zaparkování. Zejména v turistické sezóně. Já jen abych do ČB nenalákal nějakou samoživitelku falešnou představou. SMAJLÍK.

České Budějovice jsem vždy pokládala za pěkné a přitažlivé město.Do Ostravy se odtamtud přistěhovala jako malá holka má celoživotní kamarádka-herečka Martina Eliášová,kterou teď vidíte v roli patoložky v TV seriálu - Vraždy v kruhu. ČB na mě působí jako světlé,slunečné,prostorné město - je to asi tím jihem a velkým čtvercovým náměstím.Ráda se tam zase někdy podívám.A díky ČB tu po dlouhé době vidím Janu a zdravím ji.A Liborovi díky za přiblížení jeho životních osudů.mm

Já jsem původně Pražák, do ČB jsem naplavenina proti proudu Vltavy řízením osudu a žil jsem v nich déle než v Praze. Až po povodni jsem přišel o byt a musel se odstěhovat na chalupu. Jedna podstatná věc byla v ČB lepší než v Praze - velikost města tak akorát, zejména když máte malé děti. A krásné okolí. Když mi žena onemocněla, bylo mým klukům 3 a 5 let, když po roce zemřela, hodně jsem váhal, jestli se mám vrátit do Prahy, kde jsem měl všechny příbuzné z obou stran, tady nikoho. Jenže jak by to dopadlo? V podstatě by měla kluky na krku moje maminka a já bych trávil svůj volný čas převážně cestováním MHD. Kolega tělocvikář mi poradil. "Abys výchovu dětí zvládl a nezvlčely ti, musíš si postavit režim na jejich každodenní zájmové činnosti." A měl pravdu. Zvládli jsme to, co by v Praze nešlo, protože vše bylo v dosahu pěší chůze. Do školky a školy, při cestě nákup. Dětské hřišťátko s pískovištěm a houpačkami v krásném prostředí, ne jako na sídlišti mezi paneláky. Do hudebky na zobcovou flétnu, později i klavír, kytaru, banjo. Do tělocvičny, později na pinčes, zkusili jsme i tenis. Každý týden plavečák - chůzí 10 minut. Krásné a bezpečné projíždky na kolech - Stromovkou a podle Vltavy na Hlubokou n.Vlt. Do dětského divadélka a za jinou kulturou. O víkendech budování chalupy doslova z rozvalin, ale v nádherném prostředí u Brlohu pod Kletí, jen 22 km. Kousek do překrásného Českého Krumlova. Jak snadné oproti Praze! Nikdy jsem svého rozhodnutí nelitoval, i když historickou Prahu miluji.

já žila v ČB téměř 25 let. Když jsem se do nich přestěhovala ze Zlína, v té době nadčasového města, byla jsem z ČB div živa....šeredné cigánské město, říkávala jsem. Nyní už je to pěkné město, uchopitelné, vše je dostupné. A není průmyslové. Dnes je díky venkovanům z Rakouska a Německa i rušným městem, ale jen v týdnu. O víkendech - upřímně - zdechl pes. Město jsem opustila. Praha je Praha. Ale ráda na život v ČB vzpomínám a stýská se mi po přátelích.

České Budějovice miluji. Srdeční záležitost.

Je to příjemné město.Mám tam sestru.Letos bude s oslavami spousta akcí.

I když jsem milé Budějovice dost zrádně opustila v roce 1982 a šla neprozřetelně "za hlasem srdce", přesto ve mně zůstávají a každé léto, když jsem v Týně, se tam jedu podívat. Myslím, že turistický ruch městu prospívá a že se "Budějičáci" na všudypřítomné Rakušany a Němce ani nezlobí. Tehdy jsem tam měla otřesné bydlení (viz Můj příběh - Není zima jako zima), ale dnes se mi tam líbí. Vzpomínám na třídu talentovaných dětí z jazykovky, s nimiž jsem na závěr školního roku místo učebny zvolila procházku městem, každý si připravil určitou pasáž v němčině, o náměstí, o divadle, hlavní třídě atd., a když jsme někam dorazili, převzal roli průvodce. Děti tenhle způsob výuky milovaly. Dnes je to běžné, ale tehdy v hlubokém socialismu se ještě učilo dost klasicky. Já jsem učila netradičně. Budějovice jsou opravdu krásné, že ano, Libore?