Danila

10. 3. 2015

Hodnocení:

(5 b. / 3 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Jana Jurečková 2.2.2022 00:43

Velmi nepříjemné, ale já bych si z toho nic nedělala. Pokud nejde o život, nejde o nic...

Marie Magdalena Klosová 12.3.2015 11:59

V případě,že bych psa měla,"vodil"by mě na procházku spíš on,než já jeho.Zvířátka mám ráda,ale v bezpečné vzdálenosti.Právě o tomto víkendu "přivítal"mou známou pes kousnutím a drápancem do hlavy.Možná mu dobře "nevoněla",je to taková "fintilka",nicméně má teď nejnovější módu účesu - půl bez ,půl vlasy.A 9 stehů! Tak pozor,i pejsci "mají své dny"!

VANDA Blaškovič 12.3.2015 11:10

Paní Zdenko, já mám ráda pejsky v článcích na papíru a potom na vodítku. Mne totiž jeden šílený pesan pronásledoval v pustině na kole, kde jsem udělala snad světový rekord v rychlosti. Bohužel, právě v tu chvíli tam nebyli časoměřiči ani sanitka. Od té doby mám ze čtyřnohých kamarádů značný respekt.....:)

Zdenka Jírová 11.3.2015 23:45

Jsem ráda, ,že můj článek vám všem vybavil krásné vzpomínky na ta roztomilá. chlupatá stvoření. Na Danilu nikdy nezapomenu a vždy se přitočím k nějakému boxerovi v parku a jsem ráda, když mi o něm něco hezkého panička vypráví. Jsou to nejlepší psi,které jsem poznala. Historek s Danilou mám plno, možná časem zas nějakou oživím.

Libuše Křapová 11.3.2015 20:45

Měli jsme kdysi také boxery, Arana a pak Barouška. Mám na ně moc hezké vzpomínky a strašně moc ještě hezkých historek :-))

Alena Tollarová 10.3.2015 21:12

Tedy se psy nemám zkušenosti, ale zrovna včera jsem viděla regulérně na vodítku dítě ...

Soňa Prachfeldová 10.3.2015 20:49

Paní Zdenko, mě vždy potěší, když někdo má boxery, já je mám už půl století, mám dva , užili jsme si s nimi a užíváme srandy a pohody, říkám jim oůl člověka.

Eva Mužíková 10.3.2015 20:38

Alenko, JÁAA, ten můj drobeček plaval i s tím vodítkem za klackem... Mne nikdy takovéto situace nenaštvou, naopak, i když jsem myslela, že syna nejdříve proplesknu, zasmáli jsme se. Naštěstí bylo teplé jaro, takže jsem byla docela na lehko oděná. Fotku Oskara dávám za chvilku do fotogalere - Oskar, koukněte na krasavce

Alena Várošová 10.3.2015 20:09

Moc vtipné od syna,takže jste se i nečekaně vykoupala.A kdo vylezl rychleji z rybníka?Mám hádat?

Eva Mužíková 10.3.2015 19:53

Tak si lidičky představte, jaké to je mít na dvorku vítacího sedmdesátikilového leonbergera . Zbývají vám jen dvě věci. Buď se opřít zády o zeď, aby jste tu váhu ustáli, nebo mít vždy cokoliv " žracího" po ruce a okamžitě, nežli začne vítací ceremoniál, vrazit mu to do tlamy. Leon miluje vodu, kdykoliv a jakoukoliv. Jednou jsem šla se synem a Oskarem, po hrázi rybníka. Krátké silné vodítko / spíš lano/ jsem měla omotané okolo zápěstí. Syna nenapadlo nic chytřejšího, nežli v nestřeženém okamžiku / já jsem nestřežila/, hodit mu klacek do vody. Více není třeba dodávat... sedmdesát kilo ve skoku -- nemáš šanci!!!!

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Klíšťata a blechy útočí na psy. Jaká je nejlepší ochrana?

Sezóna klíšťat je v plném proudu a nebezpečný hmyz a roztoči ohrožují kromě lidí také domácí mazlíčky. Klíšťata, která mohou psy nakazit například lymskou boreliózou nebo babeziózou jsou podle odborníků neobvykle aktivní už v tomto období.

Redakce

Člověk míní, život mění: Těžká jsou rána důchodců

Jak já se těšila na odchod do důchodu. Na ta klidná, meditační rána, kdy nebudu muset vstávat po zazvonění budíku, toho hrozného, nepřítele, který dříve každé ráno nekompromisně hulákal na nočním stolku, dokud mě, na pokraji infarktu, nevyhnal z postele.

Alena Velková

Zápisník starého muže: Pes v domě podruhé

Mladým v cizině jsme při návštěvách venčili jejich psa, silného a nádherného rotvajlera, jak už…

Zdeněk Folvarčný

Jsem cvok nebo nám tu straší?

První dny po odchodu pejska Ferdy jsem byla trochu ztracená. Chvíli to trvalo, než jsem si zvykla, že nemusím dveře do prádelny otevírat velmi opatrně, abych ho jimi neuhodila, že nemusím na schodech dávat pozor, kam zrovna šlapu – totiž na koho, hlídat otevřenou branku a bránu.

Libuše Křapová

Užíváme života nehledíc na věk

Léto je tu a my s Robinem i přes můj úraz a kontroly na traumatologii chirurgie si užíváme dnů, kdy nejsou vedra. A když vedra jsou, tak vstaneme brzy ráno a jdeme do lesa až k rybníku. Tam je blahodárný stín.

Eva Krausová