Je 2. února 2015, svátek má Hromnice a panuje tuhá zima. Večer si čtu, že íčko vyhlásilo soutěž pro zralé modelky, spočívající v představení volnočasového outfitu. První co mě napadá je, že to je bomba a přihlásí se nejmíň sto žen. Volnočasový outfit máme přece všechny. Vzápětí moje nadšení opadá, protože mi dochází, že nemám v archivu žádné fotky, rozuměno aspoň tři jednoho outfitu, které bych mohla použít. Místečko pro focení v bytě vhodné nemám a venku je zima... Soutěž tedy zatím odkládám k ledu, soustředím se na Vtipnější vyhrává a vypouštím do světa svoje dva příspěvky.
Tak, a teď nastává doba sáhnout do skříně. Vážená poroto promiň, ale slovo outfit mi ne a ne, nechce přes rty. Nahradím ho prostým slovem "oblečení". No jo, ale které? Co je to volnočasové oblečení? Za to se schová všelicos. Loni, kdy jsem byla vybraná na přehlídku v CČM, toužila jsem představit se v nějakých šatech, sukni..., leč nebylo mi to přáno. Žádné vhodné šaty ani sukně v tom obchodě pro mě prostě nebyly, ve všech jsem vypadala jako Alenka z 1.A. A to jsem v práci léta letoucí ráda sukně, šaty i kostýmky nosila. Teď je však nosím jenom v létě.
Stylistce jsem si stěžovala, že na mě zbudou jen džíny a tričko, které však nosím pořád. Přinesla mi nakonec úzké džíny, o kterých jsem si myslela, že pro můj věk už nejsou. Nedůvěřivě jsem se do nich nasoukala a zvolala "Jo, to je ono, to chci!" Přehlídkový model jsem si tenkrát nekoupila, ale mrzelo mě to. Později jsem sehnala to tričko a džíny. Obojí moc ráda nosím, na procházky, na návštěvy, na posezení v cukrárně nebo pizzerii, tak se nakonec rozhoduji, že se porotě představím v tom. Přece proč ne? Minulý týden jsem si v Takku koupila modré sako a je rozhodnuto. A vezmu si korále a šálu - dva z růžových dárků z "pohotovostního zavazadla velký holky", které jsem popsala v jiné íčkosoutěži.
Moc žen se zatím k soutěžení neodhodlalo, takže chci zafungovat trochu jako podnět pro další, vyhecovat je aby se nebály... Neřeším jestli zrovna potřebuji obarvit, ostříhat, mám rýmu a kašel, ale je mi to jedno. Je konec února, venku je sice jen něco nad nulou, ale svítí sluníčko. Vyrážíme s manželem na vyhlédnuté místo, kterým je prostranství před domem jednoho slavného obyvatele našeho města. Pořizujeme pár fotek. Doma si však říkám, že bych asi neměla úplně kopírovat model z přehlídky, tak se ještě rozhoduji ke změně a tričko nahrazuji smetanovým topem. Rýmu a kašel mám ještě větší, ani to sluníčko nesvítí, ale přesto vyrážím na stejné místo a pořizuji nové fotky.
Pokud mám něco říct ke svému oblečení, tak: bundu mám péřovou, je v ní krásně teploučko. Kalhoty jsou strečové, dobře se v nich cítím. Top je rovněž strečový, stál 5 Kč, slovy: pět korun českých. Sako vypadá trochu jako montérkovina, ale už teď vím, že bude mým oblíbencem a prochodím v něm celé jaro. Boty nejen že se mi líbí, ale dokonce jsou i pohodlné. Tašku jsem dostala k loňským šedesátinám v bývalém zaměstnání.
Nejsem žena, která by podléhala diktátům módy, spíš se docela často divím, cože to je vlastně módní. Já stojím oběma nohama pevně na zemi, nosím to, v čem se cítím dobře a o čem si myslím, že odráží moji osobnost. Není to nic příliš zdobného, dávám přednost jednoduché eleganci. Dodávám, že pokaždé než vyjdu z domu, postavím se do dveří a zeptám se manžela: "Můžu takhle jít?". A jeho případné zavrtění hlavou pro mne znamená bezvýhradné STOP!
Než jsem vypotila tyto řádky, dvakrát jsem si dolila červeného... A tak tedy nyní odvážně mířím ke "grilování", před přísné zraky odborné i čtenářské poroty.
Hodnocení naší poroty
Táňa Havlíčková:
Alena je velmi šik žena, která je štíhlá a je vidět, že o sebe dbá. Její outfit je klasický a velmi slušivý. Ale zase nacházím drobné prohřešky: za prvé se k džínům - obzvláště, pokud je máme dole ohrnuté - nehodí v žádném případě černé lodičky. Tohle se opravdu dost zásadně pere. Kdyby si Alena pořídila slušivé mokasínky, to by byla paráda a podstatná změna. A pak mám ještě jednu připomínku: Alena má velmi výrazné vlasy - nejsem sice zastáncem takové výrazné barevnosti vlasů, ale nevadí mi to. Pokud mám takhle výraznou barvu vlasů, je dobré ji zopakovat znovu ve svém outfitu. Pokud by korále, nebo ten šperk, který má Alena na krku byl ve stejné barvě, jako jsou vlasy, pak by to bylo dokonalé.
Hodnotím známkou 2-
Elen Zajíčková:
Paní Aleno, přečetla jsem si v jednom z Vašich článků, že jste šťastná žena. A vězte, i z Vašich fotek je to cítit. Jiskra v oku svědčí o mladistvém smýšlení. Přitom jste hodně ženská a k tomu detailistka. Vzhledem k velmi výrazné barvě vlasů, která Vám ale sluší, jste výborně zvolila barvu saka, které ladí i k jeansům. Bílý top je sázka na jistotu. Nevýrazný šperk sice unese, ale já bych volila něco jemnějšího a hlavně kratší délky. Roztomilé tričko s mašličky je jako šperk samo o sobě. Nechte ho vyniknout.V obou případech bych nechala halenku volně přes pásek, NE dovnitř kalhot. Lichotí to Vaší postavě. Pásek zbytečně ohraničuje a zvýrazňuje. Není pochyb, že jste chtěla sladit boty s páskem a kabelkou. Není to ale potřeba, navíc v tomto případě, detail víc ublíží, než dodá. Je fajn, že jste se nechala přemluvit na úzké kalhoty. Taky jsem s tím měla problém, a teď jsou moje nejmilejší. Ohrnutím manžet kalhoty získají větší šmrnc, to je bezpochyby. Je ale důležité zvážit, jak dlouhé nohy máme a taky jaké boty ke kalhotám obujeme. V případě Vás, paní Aleno, jestliže jste zvolila boty na podpatku typu „klasická lodička", celý outfit získal elegantnější nádech. A k tomu bych kalhoty vůbec neohrnovala. Navíc podpatek spolu s delší kalhotou prodlouží nohy a tak vylepší proporci celé postavy. A to my, menší ženy, určitě uvítáme. Z fotek je vidět, že jste si s délkou pohrávala, čili hledala lepší variantu. Tak, z těch Vašich variant je pro mne nejpřijatelnější délka na fotce 1. Na všech ostatních jste si zbytečně zkrátila nohy.
Hodnotím známkou 2
Scarlett Wilková:
Alena je ukázkou, že se dá obléct dobře i s minimem nákladů. Líbí se mi, že to přiznává a na nic si takzvaně nehraje. Kombinace džínů, bílého topu a modrého saka nemůže nikdy zklamat a ona je toho jasnou ukázkou. Nejsem si úplně jistá těmi ohnutými nohavicemi, na druhé straně tato délka k lodičkám a saku Aleně sluší. Možná bych ty džíny volila rovnou kratší a neohnuté, ale to už je věc osobního názoru. Na fotografii v bundičce se mi nezdá ta růžová věc na krku, poněkud se s bundou tluče. Kvůli těm pár detailům dvojka, ale celkově pochvala za schopnost vystačit si s málem a vytvořit z toho výsledek, který sice neohromí, ale sluší a funguje.
Hodnotím známkou 2
Redakce:
Paní Alena se pěkně a dopodrobna rozepsala, proto od nás dostává pěknou známku.
Hodnotíme známkou 1-
Průměrná známka prvních deseti hodnotících čtenářů je 1,8
Celková výsledná známka je 1,96
Na aktuální výsledky Velké módní soutěže se můžete podívat zde.
