O špatném svědomí
z té veselejší stránky

28. 2. 2015

Autor: Libor Farský

Hodnocení:

(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Marie Foltýnová 13.3.2015 21:48

Moc hezké příběhy.Mnohý z těch mladých by babičku ještě okradl.Tenhle měl svědomí a to mnoha lidem v dnešní době chybí.A s tím králíkem také dobrý příběh.Můj tatínek byl chovatel,ale nikdy by králíka nezabil,ani nejedl.Ta nepříjemná práce,zabít králíka,zůstala na mém manželovi.Jednou u toho byl náš syn,tehdy ještě dítě a plakal,aby tatínek zase tomu králíčkovi oblékl ten kabátek.I pro mne to byla nepříjemná záležitost,ale někdo to dělat musel,když náš děda-chovatel byl měkota.

Jana Šenbergerová 28.2.2015 22:17

Pane Farský, vy dovedete nejen pobavit, ale i výchovně působit. :-)

Alena Tollarová 28.2.2015 22:12

Oba příběhy znám z dřívějška, ale je to jako s humornými scénkami v televizi. Pokaždé pobaví a člověk se zasměje. Díky.

Zuzana Pivcová 28.2.2015 20:43

Bylo by hezké, kdyby i dnes měl každý své svědomí na takové úrovni, aby alespoň dodatečně, pokud to jde, napravil svou chybu. Myslím, že Vy jste byl rozený pedagog a vychovatel, zatímco já jsem jen učila. :-)

Lidmila Nejedlá 28.2.2015 18:49

Pane Farský, to čajové písmo fakt ovládáte? Příběhy jsem už někde slyšela, ale zase mne pobavily. Studenti si s Vámi určitě užili veselé chvíle a rádi vzpomínají.

Eva Mužíková 28.2.2015 18:47

První příběh s králíkem jsem slyšela vyprávět již dříve, ale přesto mne i dnes pobavil...

Eva Balúchová 28.2.2015 18:33

Moc příjemné čtení,potěšilo mě a pobavilo.

Hana Rypáčková 28.2.2015 18:12

Mně se líbí ten optimismus ve vtipu.. I když z reklamy "Bobika"jsem měla husí kůži./Postarejte se mi o Bobíka.A pak ho přinese na tácu...../

Alena Várošová 28.2.2015 17:02

Pane Farský,moc humorné dva příběhy,jeden veselejší jak druhý,srdečně jsem se zasmála.Asi nejvtipějšíí co jsem tady četla.I když se tu nehodnotí za mne 1*

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Milý deníčku, nejvzácnější dar

Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z hlavy. Jen tu a tam probleskne vzpomínka. A tak jsem se rozhodla, že pár dní letošního léta budu zapisovat do pomyslného deníčku.

Elena Valeriánová

Vzpomínka na srpen 1968

Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti spali, žádný akutní příjem, běžné administrativní práce, chystaní pomůcek na ráno, úklid.

Libuše Münsterová

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá