Karolina Světlá, která se narodila 24. února 1830 v Praze, je pokládána za zakladatelku českého románu. Spolu s Janem Nerudou a Vítězslavem Hálkem patřila ke generaci májovců, kteří psali realistickou prózu s venkovskými tématy. Do pražské vlastenecké společnosti ji uvedl domácí učitel češtiny a pozdější manžel Petr Mužák. Jeho rodiště Světlá pod Ještědem bylo inspirací pro pseudonym a letní život v Podještědí pak pro její literární tvorbu.
Světlá, vlastním jménem Johanna Rottová, pocházela ze zámožné rodiny Rottovy. Její dílo a život velmi ovlivnila přátelství s Janem Nerudou, který ji miloval, a s Boženou Němcovou. Ovlivnilo ji ale i dílo George Sandové. Ve své tvorbě zachytila Světlá hlavně život venkovského lidu a pražské společnosti své doby. K nejznámějším dílům patří povídky Černý Petříček a Kresby z Ještědí a romány Kříž u potoka, Vesnický román, Frantina či Nemodlenec.
Karolina Světlá zemřela na sklonku století, 7. září 1899.
