Vtipnější vyhrává: Polední
siesta. A jak to máte vy?

Vtipnější vyhrává: Polední
siesta. A jak to máte vy?

22. 2. 2015

Po obědě, to je můj čas. Uvařím si hrnek kávy a uvelebím se na gauči. Vychutnávám si chvilku klidu a třeba si i zavzpomínám. Přivírám oči a nastupuji do pomyslného vláčku, topič přikládá pod kotlem a kolem mě pomalu ubíhá krajina mého života.

Jsem já to ale truhlík. Před vánocemi jsem si koupila prý báječný krém, který by měl zatočit s mými vráskami, psali, že prý 3D, ani nevím, co to je. Jenže já jsem si ho tehdá schovala. A teď ho za nic na světě nemůžu najít, už jsem aspoň desetkrát prohrabala všechna možná i nemožná místa. Zlatá krabička. Není. Kromě toho jsem ovšem ve stádiu hledání také škrabky na brambory, malého zeleného ježatého míčku, kterým si jezdívám po mé povislé tváři a také láhve s pitím našeho nejmenšího. Ten právě objevil kouzlo odpadkového koše na fotobuňku.

Sedíc v autě vzadu mezi dvěma sedačkami s prťaty, najednou zprava slyším. "Babičko, ty jsi stará." "Ano Matýsku, jsem stará. Tak stará, že už jsem v životě stačila sníst asi 10 kraviček, 20 prasátek a 100 kuřátek." "A kolik veverek?" Když vystupuji, ucedím: "Nezapomeň to říct taky babičce Vlastě."

Dneska máme řízek a bramborovou kaši. "Bramborovou kaši já nejím". Po chvíli: "Tak tady máš ten řízek se žlutou kaší." "Ňam, ňam, to je dobrota, babičko."

Upíjím kávu a vláček se sune dál. Proboha, proč já mám někdy ty nálady co mě zničehonic přepadnou a nechtějí zmiznout? Tak blbé, že kudy chodím, tudy hudruju, až jsem nakonec protivná i sama sobě. To je nejvhodnější chvíle začít něco dělat. Jsem pyšná na naši stojací lampu sestavenou z dutých skleněných tyček. Sem tam je potřeba ji rozebrat a omýt. Tak, dám se do toho. Ach jo, jedna tyčka je prasklá - koplo do ní některé z vnoučat. Pokládám ji na gauč a manžel slibuje, že se na ni podívá. Nepodíval. Ležela tam tak dlouho, až jsem si šla sednout. Jen se ozvalo důrazné CHRUP! Chechtám se jako splašená a splín je v trapu i se skleněnými střepy...

Mladší syn se hodlá oženit. Svatba bude v krásném červnu, hostina u rodičů nevěsty na zahradě.  Mám hezké šaty, povedu přece ženicha. Ouvej, červen nás zradil, je sotva 8 stupňů a déšť, co bezútěšně padá z těžkých mračen, neví, kdy přestat. V pátek před svatbou si jdu kupovat nové teplé oblečení, nevěsta to holt musí vydržet. Hostina na zahradě? Kdežpak. Budoucí protitchán vyklidil svoje království vyzdobené obrazy a různými relikviemi posbíranými bůh ví kde - původně garáž. Oběd jsme měli v restauraci, teď se převlékáme do volnočasových outfitů a oslavujeme novomanžele - v garáži. Byl to parádní hodokvas a s mým dárkem pro nevěstu jsem měla úspěch.

Výhybku mířící do stanice Černá rychle přehazuji zpět a vláček vzpomínek supí dál. "Holky, kde jste, tak už pojďte", slyším volání asi pětiletého vnuka ode dveří. Patří to mně a snaše, potažmo babičce a mamince.

Vyrazili jsme s manželem do Třeboně. Pronajali jsme si maličký domeček, vypůjčili si kola a jezdili okolní krajinou. Mobilní telefony byly v plenkách, měli jsme jen jediný a ten věru nebyl v mém batohu. Šlapeme do pedálů a tu si potřebuji odskočit do lesa. Vracím se a manžel nikde. To je ale holomek, on na mě nepočkal a jel napřed. No počkej! Vyrážím jako Smolík za ním, ale dohonit ho nemůžu. Blížím se pomalu na konec trasy a on nikde. Co teď? No tak snad abych radši jela zpátky. Úplně vynervovaná, propocená, podobná strašilce, zastavuji žíznivá u hospody, bez jediné koruny. Nějakým veselým mobilním kolařům jsem musela připadat jako zjevení, zželelo se jim mě, půjčili mi telefon a ještě koupili limonádu. Volám manželovi - šel taky do lesa, a když mě neviděl, tak se vrátil. Není nad manželské porozumění. Pozitivum = vzpomněla jsem si na číslo telefonu.

Mašinfíra přidává. Přijeli k nám mladí na pár dní. Netušila jsem, že mi snacha hodlá zrušit domácnost. Ve čtvrtek dala vařit vodu do rychlovarné konvice - neuvařila. V pátek se posadila v oné místnosti a ulomila se packa, co drží spojené sedátko s mísou. Večer se šla osprchovat, zůstala jí v ruce hadice. V neděli vzala do ruky žehličku. V pondělí jsme šli kupovat konvici, sprchu, sedátko a žehličku. Možná to zní neuvěřitelně, ale já jsem si to tenkrát zapsala do kalendáře a teď jsem to tam našla - 29.5. až 1.6. 2008.

Jo, to když si ji syn bral! Obřad byl v překrásné zámecké kapli. Svatebčané byli důrazně upozorněni, že se tam nesmí fotografovat, aby nebyl cvakáním fotoaparátů a poskakováním četných fotografů narušován obřad. Najatý pan fotograf vypadal velice vážně a celý obřad pečlivě zdokumentoval. Posléze se ovšem ukázalo, že nějaká chybka v jeho fotoaparátu v kritické chvíli způsobila buď úplnou absenci obrázků nebo v lepším případě jen jejich nejasnost. Pozitivum = vím, kde mám uložený kalendář z roku 2008.

Odcházím si pro kousek čokolády. Přihodilo se, že jsme museli jet na pohřeb vzdálenějšího příbuzného. Obřadní síň je na místním hřbitově. Čekáme venku, držím kytku a můj zrak  náhle přitáhne náhrobek s příjmením Brambora. Nevydržím to a najednou se slyším, jak říkám: "Tady leží brambora". Podívali se ... všichni ... a zasmáli ... mimoděk jsem odlehčila tu chvíli.

Vláček si vesele bafá a já dojíždím do stanice Mládí. Náš čiperný synek brzy dobře mluvil. Z domova jsem byla zvyklá na menší kuchyňské nože, a když jsem se vdala, odmítala jsem používat takový ten velký, pořádný nůž, s tím, že se ho bojím. No a tenhle synáček ve frontě v malém pultovém obchůdku na sídlišti, vida paní prodavačku krájet chleba, vynesl jásavým a zřetelným hláskem z příšeří domova tajemství: "Maminka už se toho tátovýho velkýho nože nebojí!" To bylo tenkrát haló.

Usínám. 

 

Umíte si udělat legraci nejen z ostatních, ale také sami ze sebe? Dokážete vymyslet a popsat veselý příběh? Podařilo se vám zachytit svým fotoaparátem, videem či mobilním přístrojem nějakou veselou příhodu či situaci? Vyštete své veselé příspěvky či footografie do naší soutěže "Vtipnější vyhrává" a získejte některou z cen. Více informací najdete zde.
Vtipnější vyhrává
Hodnocení:
(5 b. / 1 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Hana Rypáčková
Pěkně vtipný vláček do vzpomínek.Hlavně, že vše bereš s humorem..Já mám staré kalendáře už vyhozené, ale notýsky, kam si píši události mám taky schované...Tvé postřehy jsou přesné, když jsou u nás děti nesmí se beze mne vysypat koš.Nacházím tam nejen látkové kapesníky, ale i mou kosmetiku.Je to fuj...
Zuzana Pivcová
Každý máme určitě také pár veselých zážitků, ale jiného by asi nenapadlo dát to takhle šikovně do náplně polední siesty!!
VANDA Blaškovič
Aleno, co ta snacha?? Přestala Ti už ničit domácnost?..To víš, rodinu si nevybereš. ...:))) Zasmála jsem se. Hezké!
Jana Šenbergerová
Alenko, s vámi se určitě nikdo nenudí. :-)
Alena Vávrová
Ali, podrž se, já mám taky takhle počmárané kalendáře za x let zpátky. Mně vnučka kdysi řekla: "Babi, ty jsi stará a neklidná!" (Jak běžel seriál "Mladí a neklidní".)
Miluše Hasenohrlová
Alenko, krásné usínání.......K těm vnoučátkům: malá nejí buchtičky s vanilkovým pudinkem, ale se šodó je zbouchá :-)))
Eva Mužíková
Alenko, úžasný způsob vyprávění... Věta: " Nezapomeň to říct babičce Vlastě"... vím přesně o čem mluvíš:)))) Při usednutí na skleněnou tyčku jsi asi měla štěstí, že jsi neutrpěla jakousi újmu na těle...No a pronést ve vážné chvíli větu - tady leží brambora... ti snad dokáže jen naše Ála... super příspěvek ..
Lidmila Nejedlá
Alenko, to jsou krásné vzpomínky a hezky vtipně napsané. A obdivuji tu dokumentaci. Nemáš jjizvy na zadku? Našla jsi toho ježka?

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 46. týden

Co se děje na podzim v přírodě? Tak právě o tom je vědomostní kvíz tohoto týdne. Kolik tentokrát získáte bodů?