Vzpomínka na syna

20. 2. 2015

Hodnocení:

(5 b. / 5 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Alena Várošová 5.3.2016 10:44

Děkuji paní Mileno,člověk se musí vzchopit a jít dál svou cestou.Ale někdy přijdou takové chvilky,že je člověku moc,moc smutno a stále v rodině někddo chybí.Napsala jsem článek o Tajemnu o svém synovi,tak pokud by to zajímalo,tak koukněte.Hezký den.

Milena Mejsnarová 5.3.2016 08:37

Paní Aleno, kdysi jsem četla velmi smutnou knihu o ztrátě syna a později po narození mého syna jsem ji uložila hluboko do knihovny. Do dnešního dne jsem se jí nedotkla. Nemohu. A je to už 31 let a nebylo to z mého života. Cítím s vámi a přeji pěkné dny.

Anna Potůčková 15.2.2016 21:02

Neumím si to vůbec představit přijít o své dítě. Nic horšího matku potkat opravdu nemůže. Cítím s Vámi a přeji hodně sil, ale srdíčko se asi nezhojí nikdy.

Alena Várošová 15.2.2016 20:49

Děvčata, děkuji za milá slova.Paní Lýdie,mě utěšovala sousedka,že má syna v Kanadě,že je taky pryč.Ale ona to nepochopila,že ten její syn žije a kdykoliv už teď může přijet.Nakonec se vrátil a žije tady.Ale ten můj žije jenom v mých vzomínkách.Koukněte na můj článek pokud chcete. Setkala jsem se s tajemnem.

Lýdie Dedíková 15.2.2016 20:01

Když se dívám na datum, je to rok, co jste tuto báseň složila. Velice smutné, dojemné......sdílím s vámi bolest. určitě nevím, jak moc to bolí......mám dva syny. A nechci si ani připustit, že bych jednoho ztratila. Umíme si vyčíst maličkosti, umíme se spolu nebavit....ale to vše se přežene a je zase všechno v pořádku. Ale jsou a budou pro mne "ti malí kluci" i když už je jim přes 40 let. Myslím, že ztráta dítěte se nedá nikdy zmírnit.....ničím......i když to vypadá že je člověku líp....ale tam někde uvnitř to stále bolí......

Marie Foltýnová 3.2.2016 19:47

Sdělená bolest,poloviční bolest,říká se.Je dobře,že se z toho vymluvíš a vypíšeš.Moc s Tebou soucítím.

Lenka Hudečková 17.1.2016 18:42

Krásná slova vyznání, musí být smutné přijít o vlastní dítě...neumím si to představit...jste silná žena

Alena Várošová 16.12.2015 14:15

Paní Hanko,moc Vám děkuji.Také jsem to někde o Vás četla o Vašem synovi.Máma říkala,že člověk musí odložit munulost,aby mohl jít dál.Přeji Vám také krásné svátky plné pohody a lásky od Vašich nejbližších.

Hana Šorejsová 16.12.2015 08:46

Alenko, ten pocit znám ,báseň jsem si našla . Též jsem přišla o syna. Bolest v srdci zůstane do konce našich životů. Mějte příjemné prožití svátků vánočních. Upřímně Hanka

Elena Valeriánová 15.3.2015 19:22

Srdce se mi svírá při čtení Vaší Vzpomínky, v očích pálí slzy, to chápou všechny maminky.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek