Vtipnější vyhrává: To je tak, 
když v baráku chybí chlap

Vtipnější vyhrává: To je tak,
když v baráku chybí chlap

17. 2. 2015

Se sestrou jsme se rozhodly opustit Prahu, koupit si barák a trávit v něm co možná nejvíce času. Syn prohlásil: „Dávám ti týden, víc tam nevydržíš.“ Neteř se na nás dívala se soucitem, že s přibývajícím věkem opouštíme ideály i Prahu.

Nicméně bylo rozhodnuto a začalo dobrodružství. Chalupa neměla WC, ani studnu. Navíc kamenina. My dvě odrostlé na Vinohradech u Riegrových sadů, příroda pro nás znamenala opuštěnou vrbu u vypuštěného rybníčku, kde jsme si jako děti hrály míčové hry. Teď hurá do přírody. A ještě k tomu s rozhodnutím, že chalupu dáme dohromady.

První věc, a ta pro nás byla nevyhnutelná, byl septik. Řemeslník přijel v červnu s bagrem, vyhloubil jámu a už jsme ho 2 měsíce neviděly. Trpělivost je ctností oslů, jak tvrdí Stefan Zweig, a jelikož mám podobný názor, tak jsme řemeslníkovi v srpnu vzkázaly, ať už k nám raději nechodí. Další řemeslník pokračoval v načaté práci, a když bylo vše hotovo, další řemeslník přejel roury, odpad sice unikal, ale jinam, než měl.  Práce mohla začít nanovo.

Chalupa byla mokrá, a tak jsme se rozhodly kolem baráčku vykopat strouhu. Pan zedník, co přišel se svým kumpánem, se podíval do míst, kde by měl vrtačkou vrtat, pak na své „zlaté“ ruce, obě si políbil a prohlásil: „Kdepak, tyhle ručičky takovou hrubou práci dělat nebudou“ a zmizel rychlostí blesku, jen abychom ho náhodou nepřemluvily.

Na zimu jsme sháněly kominíka, aby vyčistil komín. Kominík přišel se vším všudy, s veškerým nářadím, s živnostenským listem a oznámením, že je vdovec, aby mi trklo, že hledá ženu. A že to myslí vážně, tak přišel podruhé nečekaně ve 12 h, aby se přesvědčil, zda jsem pro něj ta vhodná ženuška, která bude pečovat o jeho blaho. Láska procházela jeho žaludkem. Vyčistil, co mohl, a já s čistým svědomím ho vyprovodila ze vrat.

Kolem domku jsme potřebovaly opravit taras a postavit znovu spadlé kameny. Přijeli dva kameníci, a to v pohřebním voze, jelikož jeden z nich byl též majitelem pohřební služby, aby nám dali najevo, že všechno tady na světě je pomíjivé.

Dalšího řemeslníka z vesnice napadlo, že ženy bez muže je jen půl, že těžko je člověku samotnému, hlavně jemu, a nepokrytě mi dával najevo, ať neváhám. Kdo v lásce váhá, nakonec vždycky prohrává.

Jenže to nás nezná. Na prohru jsme nemyslely tenkrát ani teď. Už tomu v červnu bude 9 let, co tady bydlíme. Syn i neteř žijí dávno sami, lítají po světě s přesvědčením, jak bohatý život mají jen oni. A není možné, že by to bylo naopak?  

 

Umíte si udělat legraci nejen z ostatních, ale také sami ze sebe? Dokážete vymyslet a popsat veselý příběh? Podařilo se vám zachytit svým fotoaparátem, videem či mobilním přístrojem nějakou veselou příhodu či situaci? Vyštete své veselé příspěvky či footografie do naší soutěže "Vtipnější vyhrává" a získejte některou z cen. Více informací najdete zde.
Vtipnější vyhrává
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Zdenka Jírová
Také jsem se pustila do generální opravy bez vlastního chlapa, řemeslníci mi dali co proto, ale výsledek byl nakonec uspokojivý.Ale už bych do toho nešla.
Soňa Prachfeldová
Jste odvážné, na oplátku starý barák Vás nenechá, abyste se nudily.
Hana Rypáčková
Chalupy mám moc ráda, ráno vyběhnout bosa do rosy, kafíčko na sluníčku.Vaření ve venkovní kuchyni. Ale jen půjčenou, na které nic nemusím opravovat....V nevlídnu beru s vděkem panelák.
Olga Štolbová
Tedy Ingrid, jste dvě odvážné holky, obdivuju. Mám podobné zkušenosti. Chalupu jsme s manželem koupili v osmaosmdesátém, jenže manžel za půl roku zemřel a já byla na všechno sama. Děti sice pomáhali, ale po devatenácti letech jsem to vzdala. Teď jsem zase ráda v Praze
Lidmila Nejedlá
Já vám dámy fandím. Je v tom kus dobrodružství a to je kořením života.
Ingrid Hřebíčková
Děkuji Vám všem za komentář. Doufám, že si popovídáme v Poděbradech. Moc se těším.
Alena Várošová
Pěkný článek ze života. Zdravím vás dámy a obdivuji.Přestěhovat se z Prahy do Kotěhůlek,v tom musí být kus odvahy.Přeji vám oběma hodně zdraví a ať jste tam šťastné.
Marie Magdalena Klosová
Trampoty s řemeslníky jsou pravdivé,bohužel,a Vámi humorně komentované.Co jiného se také dá dělat,než tyto trpké zkušenosti změnit na vtipné vyprávění.Není nad to mít doma šikovného muže.Jenže i muži stárnou a už se jim do ledasčeho nechce.A vám,dámy,přeji,pěkný a zajímavý život na chaloupce.
Eva Mužíková
Ne že bych se bavila, ale velmi mne Váš příběh zaujal. Tomu říkám jít si za svým snem za každou cenu. Obdivuji Vás a přeji, aby jste si svého domečku užívaly ke vší spokojenosti dlouhá a dlouhá léta.
Zuzana Pivcová
I když je v tom trochu sarkasmu, pobavila jste mě. Tím víc, že mám s řemeslníky také některé podobné zkušenosti. I moje maminka, která se s námi dvěma, sestrou a mnou, odstěhovala jako vdova do staršího zanedbaného stavení v jižních Čechách, vždy horko těžko sháněla řemeslníky na obdobné opravy či úpravy, jako líčíte i Vy. Kdekdo ji samozřejmě ošidil. Ale asi kvůli nám nablízku jí nikdo nenadbíhal. Já si v pražském bytě celkem na řemeslníky nestěžuji. Je to ale hlavně tím, že většina prací probíhá pod dohledem představenstva družstva.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 45. týden

Co se děje na podzim v přírodě? Tak právě o tom je vědomostní kvíz tohoto týdne. Kolik tentokrát získáte bodů?