Klub mladých teroristů

Klub mladých teroristů

27. 1. 2015

Fanoušek Rendlů maluje vlastnoručně přihlášku do Pionýra. Výtvarnému projevu se meze nekladou. Kluk se stal obětí knížky Třicet jeden den. Rozjásaní pionýři v Artěku soutěží v různých závodivých hrách. Vytvářejí nástěnky a v zájmových kroužcích vstřebávají první návyky budoucích budovatelů staveb socialismu.

Později na čtenáře zapůsobila kniha Timur a jeho parta. Kluk očekává dobrodružství. Pionýrský oddíl se ale vyznačuje nečinností. Třída se stala oddílem a soudružka učitelka vedoucí. Z dětí se stávají zmenšeniny dospělých. Pořád se někdo někam volí. Fanoušek je zvolen třikrát brigádním a dvakrát sportovním referentem. Na první a jediné vycházce do přírody potkávají pionýři hlouček dětí vedený panem farářem Bumbrlíčkem ze sousední vesnice!

Z této sestavy mává na Fanouška spolužák a nejlepší kamarád Josef Mencálek. Pochází ze silně katolické rodiny. Kolikrát spolu oba hoši překážejí u mlátičky. Pomáhají sbírat vejce a svorně spolu skáčou do plev.

"Franto pojď mezi nás. Pan farář je výborné chlap. Rozdává svaté obrázky a dává razítka." Z Fanouška se stal přeběhlík. V pionýrském oddíle kupodivu nechyběl. Oddílové schůzky se nekonaly. Učitelka a zároveň oddílová vedoucí byla raději doma a neustále se omlouvala.

Pan farář je prý jiný kafe. Půjčuje knížky o Kájovi Maříkovi. Také půjčuje dětem časopis Dětská neděle. Prostě dělá, co může. Na schůzce vždy vyvěsí velký obraz z Biblické dějepravy. Vysvětlení pak nechává na samý konec. Na nováčkovi však tato duchovní ofenzíva nezanechává žádný dojem. Místo Kaji Maříka miluje Malého Bobše a místo Dětské neděle čte čísla časopisu Kulíšek. Tam je dobrodružství bez modliteb. Komiks Lišák Ferina z katolického časopisu nahrazují seriály brněnského dětského časopisu. Klukovi přinesl duševní potravu z tiskárny otec jako deputát zdarma.

Kamarád Pepík Mencálek musí chodit každou neděli do kostela. Fanoušek se rozhodl, že budou chodit spolu. Kostel je v sousední vesnici, vzdálené skoro dva kilometry. Kluci chodí na,,hrubou“, což je druhá mše za dopoledne. Staří farníci v černých kostelových oblecích absolvují ranní mši a potkávají se s novou várkou věřících.. Při setkání si všichni podávají ruce! Tento akt se dá dnes vypozorovat u zdravících se sportovců. Malý kluk však brzy poznal zkostnatělost výchovy tohoto druhu. Kamarádit s Pepíkem nepřestal. Rozloučil se ale s panem farářem, i když tento rozdával mládeži i rybářské háčky. Místo lásky zaséval však do duší dětí netoleranci ke všemu kacířskému, včetně Pionýrské organizace.

Poslední akci ,,svatého“ kroužku viděl Fanouš na Prvního máje. Muselo se do průvodu. Seřadiště na místním hřišti a pak následoval tříkilometrový pochod do sousední střediskové obce. V průvodu pochodovaly všechny složky v obci. Transparenty oznamovaly různé závazky. Družstvo hodlalo zvýšit dojivost, fotbalisté vykopat okresní přebor, chovatelé vypěstovat lepší holuby a zahrádkáři uplatňovat nejnovější sovětské zkušenosti při pěstování brambor. Školní mládež obdržela mávátka všeho druhu.,,Kostelníci“ drželi partu. Do průvodu nastoupil i syn největší komunistky v širokém okolí a honosil se obrovským mávátkem s velkou jedničkou. Ta byla opatřena pentlemi jako šuhajové z Podluží.

Mladí katoličtí teroristé si vymysleli tajný úkol. Musí kameny cestou zničit tu jedničku. Stalo se. Plačící Emánek Roubal přinesl do cílové stanice akorát tyčku od osobního transparentu.

Vyšetřování se nekonalo. Akorát Fanoušek si našel jinou partu. S pionýry pak stavěl létající modely v letecko modelářském kroužku. A našel si také potřebnou literaturu, která formuje jeho postoje dodnes. Foglarovky, časopisy Vpřed, Junák a Mladý hlasatel zabránily účinnosti režimních eposů, ale také vzniku katolického podhoubí.

A herci popisují ve svých memoárech svou orientaci již od mládí. Upozorňují, že už jako děti byli třídními šašky, hrávali kamarádům loutkové divadlo a žili divadlem. Disidenti zase byli disidenty už od mládí. Neradi chodili do Pionýra, sabotovali třídní kroužky a už tehdy se připravovali na ilegální odpor proti komunistické moci.

Fanoušek Rendlů ale dodnes nezapomene na plačícího kloučka, kterému dali rodiče do ruky transparent s jedničkou. On byl pak kamenován jako nevěrná žena někde v Pakistánu!

Můj příběh
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
František MENDLÍK
Přiznávám, že jsem očekával větší ohlas. Chci jenom dodat. Každý režim se snaží získat mládež. Naštěstí mladí lidé z toho vlivu vyrostou a nakonec si najdou svoji cestu. Různé režimy se snažily získat mládež pomocí romantiky a dobrodržství. Šly na to přímo. Jenom Katolická církev si šlape svou cestou, pomalu a vytrvale. Skončilo Kuratorium za Protektorátu, skončili komunisté. Naštěstí se snažili zbytečně. Jemom církev pokračuje. Vetřela se do Junáka. Mladí studenti Biskupského gymnázia chodí na exkurze do kláštěrů. Snaha ale neodpovídá výsledkům. Věřím, že ani ofrezíva vyfutrovaná miliardami nezmění poměr sil ve společnosti.
Jana Šenbergerová
Tak tak, tolerance je to, čeho je nám třeba. Nikdo není lepší ani horší, jen jsme jiní a jdeme různými cestami ke stejnému cíli.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.