Tak jsem to kdysi chtěla

Tak dobrou noc a ráno čerstvé a nadějné a laskavé.

A to je správné, Jiří.

Báseň je jako vždy nádherná, dokonale napsaná a plná nostalgické poezie. Profesionální spisovatelky blednou závistí. Na druhou stranu v sobotu večer Zuzana na Bikers Party při hard-rocku moc nesrůstala s tichem a i ráno měla myslím celkem dobře rozkvetlé. :-)

i já jsem kdysi chtěla ta rozkvetlá rána,ale život si jde svou cestou bez ohledu na naše přání....souhlasím s Olinkou,i tak je pěkný.Stejně,jako tvoje básně Zuzanko,ale pěkné je málo,jsou nádherné...díky Ti za ně.

To bylo věcí, co jsme kdysi chtěly a které nikdy nepřišly. I tak je život pěkný. Zuzko, nádhera - jako vždy...***

Zuzko, kolik bude ještě těch rán a večerů, světla a stínů...není potřeba brány zamykat.

Já už jsem v nich utonula dávno :-)

ZUZANKO VE TVÝCH VERŠÍCH JE TAKOVÁ HLOUBKA, ŽE SE V NÍ DÁ SKORO UTONOUT.

Janě: Že když budu chtít při svém putování u některé chvíle přece jen setrvat (Verweile doch, du bist so schön!), končím?

CESTA S KONĚM Ty se díváš.. rozumíš mi? Těm mým touhám, pochybnostem Nevěřím si.. buď mým mostem Převedeš mne na tu další tušenou a objevenou Cestu ještě neznačenou Kráčím s tebou nebojím se Silný po cestách svých vodil jsi mne Povedu tě já teď lásko bílá moje Oko tvé se moudře dívá A pak co ty odhodlaná Kdo tebe dovede? Pak za duhovým mostem Čekáme se