Můj zážitek roku: Poťouchlý balkon

Můj zážitek roku: Poťouchlý balkon

5. 1. 2015

Takový klidný dům to byl. Obyvatelé se s úsměvem zdravili, dobře spolu vycházeli. Za téměř půlstoletí spolubydlení o sobě věděli první - poslední, v nouzi si pomáhali, prostě - idylka.

Pak se stalo něco nedobrého. Na jednom ze sousedních domů se objevily balkony. A bylo po klidu, neboť do domu se vplížila závist. Lidé se rozdělili na dva tábory. Jedni po balkonech toužili, druzí nikoliv. Boj byl opravdu tuhý. Po třech letech třenic k budování balkonů přece jen došlo.

Jsem konzervativec, tudíž jsem setrvávala v táboře odpůrců. Pak se mi zželelo mladých obyvatel bytu pode mnou, kteří po balkoně velmi toužili a ze svých pozic jsem ustoupila. To jsem netušila, jak svého rozhodnutí budu litovat, neboť oba manželé jsou vášniví kuřáci. Zadělala jsem si na problém.

Pominu všechny nepříjemnosti spojené se stavbou i fakt, že se měsíční náklady na bydlení zvedly - pro mě doživotně - o další pětisetkorunu. Balkon prostě je, nemá mě rád a já nemám ráda jeho. Vzájemná nevraživost se navenek projevuje tak, že já se snažím nový prostor upravit k obrazu svému. Nechala jsem opravit nedoléhající dveře, kluzký plechový schůdek nahradit schůdkem dlážděným. Kolem zábradlí jsem rozmístila truhlíky s červeně kvetoucími muškáty, vzpomínku to na dětství. Pro moje pohodlí přibyla polohovací křesla a stolek, aby bylo kam odložit knihu či servírovat pohoštění. Nesmím opomenout rozkládací sušák na prádlo, aby balkon netrpěl komplexem neužitečnosti. Předpokládala jsem, že bude s mojí péčí spokojen a bude se chovat adekvátně, tedy přívětivě. Velmi jsem se mýlila. Příměří bylo jen dočasné.

Přišel podzim. Pomalu se připlížily noční mrazíky. Muškáty jsem přestěhovala na vnitřní parapety oken do tepla. Stále pěkně kvetly. Sem tam se na bílém parapetu objevovaly drobounké černé kuličky. Asi semínka z odkvétajících květů, pomyslela jsem si a z parapetu je pečlivě odklízela. Odkvetlé květy jsem ostříhala, avšak černá zrníčka padala dál. Asi se zachytila na listech, říkám si. Pochybnosti se mě zmocnily, když údajná zrníčka začala zvětšovat svůj objem. Podezřele se podobala myším bobkům. To už mě začal popadat děs. Myš v paneláku? V šestém podlaží? Toť věc nemožná! Představa myši pobíhajícív noční tmě po mé peřině či dokonce fuj - mojí ruce, mě vyděsila natolik, že mě začaly pronásledovat i sluchové halucinace. I přes tinitus jsem slyšela zvuky myšího hryzání a šmejdění. Takhle to dál nejde, vždyť bych se z toho mohla docela zbláznit. Pustím se do pátrání jako slečna Marplová. To by v tom byl čert, abych záhadu nerozluštila!

Vyzbrojena lupou prohlížím bobky. S mírným odporem je promnu v prstech, jsou měkké. Myší nebudou. Myšky nedodržují pitný režim, kakají bobky tvrdé. Nepřítel bude jiného rodu. Ale jakého? Aby to nakonec nebyl mimozemšťan. Strašlivá představa! Neznámý tvor se přes den ukrývá. Daleko nebude, mimo parapet se bobky nevyskytují. Z nejblíže stojícího květináče vyndám rostlinu, oklepu z kořenů hlínu, ale nic nepatřičného nezjistím. Jen některé listy jsou okousané. Kytku zasadím do nové hlíny a vrátím na okno. Musím pátrat dál. Sousední muškát má také okousané listy. Vyndám květináč z ozdobného obalu a fujtajbl - to jsem se lekla! Na dně leží reklama na pneumatiku Barum, jen barvou se liší. Zelená, do spirály stočená, vykrmená housenka!

Je mi to jasné. Poťouchlý balkon si ze mě prostě vystřelil. Zneužil motýla, aby mě vyděsil. Jen počkej, balkone! Je po příměří! Sice jsem ti slíbila na jaře novou markýzu, ale za tu svoji zlomyslnost si ji nezasloužíš. Můžeš si o ní nechat zdát!

 

Co jste zajímavého zažili v letošním roce? Byli jste svědky nějaké vtipné příhody? Prožili jste nějaké osudové setkání či situaci? Popište váš nejsilnější zážitek roku 2014 formou příběhu či jiného literárního útvaru. Autor nejlepšího soutěžního příspěvku získá mobilní telefon. Více informací najdete zde.
Zážitek roku 2014
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Soňa Prachfeldová
Paní Jindřiško, Vy vlastně máte balkon ráda a moc o jeho vzezření pečujete, myslím, že když je byt a bez zahrady, tak balkon je výhra.
Alena Tollarová
Žila jsem v malém bytě se dvěma malými dětmi, žádným balkónem a žádnou sušárnou. Prádlo jsem sušila venku, tenkrát to ještě šlo, nic se nikdy neztratilo. V zimě byly šňůry s prádlem přes noc všude kde se dalo. Když jsme se stěhovali do většího bytu s BALKÓNEM, byla jsem šťastná jako blecha. To nemění nic na tom, že v určitých věcech jsem taky "konzerva". :)
Eva Balúchová
Nezlobte se na svůj balkon a buďte za něj ráda.Já svůj miluji,je to má nejoblíbenější místnost.Od jaro do podzimu ho mám plný kytek,potom podzimní výzdobu,vánoční výzdobu a za chvíli máme zase jaro.I sušák se tam vejde a stoleček s křesílky na posezení u kávy. Moc si ho užíváme a taky jsem mu slíbila markýzu,snad na ni časem taky dojde.
Zuzana Pivcová
Ačkoliv znám i malobyty s balkónem, tak ani moje sestra, ani já ho (říkám bohužel) nemáme. Jak ráda bych si tam občas něco usušila místo v mrňavé koupelničce, i když takové ty skutečné šňůry s visícím prádlem všude na balkonech ráda nemám, jak ráda bych se tam posadila na vzduch do křesílka, jak ráda bych si tím trochu zvětšila prostor. Balkon jsem neměla v životě nikdy. Ano, máte pravdu, že pobyt sousedů na balkoně, zvláště, jsou-li kuřáci, ruší. U nás mají teď všechny větší byty zasklené lodžie. To by bylo úplně ideální, i pro kočky.
Lidmila Nejedlá
Nezlobte se na hmyz, je jedlý na rozdíl ode mne.
Růžena Antlová
Jindřiško vtipně napsaná povídka . Věřím ,ale že v létě zas tvůj balkon bude zářit rozkvetlými truhlíky !
Eva Mužíková
Věřte, nebo nevěřte. Také jsem záhy pochopila, jak bude děj pokračovat, neb totéž mám za sebou. Ale co se mně stalo... jelikož jsem na začátku, když se začaly objevovat na listech jedné z pokojových květin vyžrané díry netušila, co je způsobuje, podrobně jsem nepátrala po příčině, spíš jsem tomu nevěnovala pozornost. Jednou u mne spal vnouček a já jsem si ustlala na matraci na zemi... V noci mne probudilo jakési divné šimrání na krku... samozřejmě jsem se chtěla podrbat a nasahala jsem cosi měkkého.... no, to byl šok, když jsem rozsvítila... ta mrcha zelená asi spadla z kytky, která stála na poličce nad matrací, rovnou na mne... Tak to nebyl hezký pocit, věřte mi, i když za normálních okolností vezmu housenku klidně i do dlaně...
Hana Rypáčková
Hezké a vtipné, ze života paneláků.Z muškátů mi lezly žížaly a usychaly na linu.Nechutné.Také je mučím v teple .Kdyby jim opadaly konečně listy, dám je do sklepa, ale kvetou!Ta housenka by se asi zakuklila a na jaře by vyletěl motýl....
Olga Štolbová
Jindřiško, balkon nezatracuj, ty krásné dny a večery, ale i prádlo usušené na vzduchu, to je přece senzace. Já jsem před šesti lety získala s novým bydlením terasu a od jara do podzimu tu bydlím a jsem v sedmém nebi. A kytičky nechám v pohodě dojít a na jaře vyseju, nebo nakoupím nové.
Alena Vávrová
Jen jsem chvíli četla a už jsem věděla, že to píšeš ty, Jindřiško. Měla jsem několikrát stejný problém, když jsem vzala muškáty zvenčí do bytu. Zrovna nedávno jsem ještě jednu hibernující housenku sebrala i pod truhlíkem, který jsem na zimu dala do "ledárny" v podkroví. Konec dobrý, všechno dobré, věřím, že ten balkón bude nakonec tvůj kamarád.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.