Den blbec

jojo taky znám ten "pán" je u nás jako doma.

Humorně napsané paní Vladimíro, je pravda, že s přibývajícím věkem by se už člověk neměl tak honit, já také mám ráda ranní rozkoukávání a když musím brzy ráno vyrazit na jednání, a p., tak se mi ale vůbec nechce. Opatrně, raděj práci v klídku doma !

Znám, znám a mívám podobné dny, je opravdu lepší někdy ráno vůbec nevstat.

Ještě coby normálně pracující jsem byla pevně rozhodnutá nikdy nebýt PRASE. Vedení to vědělo, přesto občas někoho vyslalo, aby mě přesvědčil, že přivydělat si nějakou korunu by mi určitě přišlo vhod. Své rozhodnutí jsem zdárně ustála, takže mám po ránu dost času vyhrabat se po osmé z postele, srovnat si kosti a v pohodě se nasnídat. O to líp se mi teď četlo, čeho jsem dnes a denně ušetřena. Po přečtení vašeho článku plného patálií mě potěšilo, že mé rozhodnutí nebylo tak marné, jak se mnohým zdálo. Přesto mě občas také nemine nějaký ten "den blbec", jen jeho dopady nejsou tak tvrdé. :-) Pište víc, je to pěkně čtivé.

Jsem tak šťastná, že nejsem PRASE. Taky nedosáhnu, ale umím si sednout na bobek.Tam prý je v řetězcích nejvýhodnější zboží.To.,co potřebuje reklamu ,je víc na očích.

Vtipně napsáno. Každý si jednou za čas takový den blbec vybere. Tento váš se tedy rozhodně "povedl".

Já jsem ho poslechla, toho seniora ve mně. Vstávat ráno nemusím, ale nosit si štafle do Kauflandu bych asi měla. Měřím totiž taky "jen" 160 cm a skoro nikam tam nedosáhnu. Tak s chutí, protože na to mám čas, chodím otravovat na informace, aby mi podali to či ono ... tak teď mě napadlo, že bych to zkusila? ale toho pána s německým jménem taky důvěrně znám, takže asi na to nedojde ...

Tak nevím, paní Vladimíro, zda je to k smíchu či k pláči. Taková holá skutečnost. Ale připomněla jste nám, co bychom v našem věku měli brát na zřetel. Díky.