Můj nejsilnější zážitek roku:
Ostrava - Pornic - Ostrava

Hezky napsané, paní MM, prostě v normě. Zážitky, to asi není tak úplně jednoduché nějaký vhodný vybrat. Smutné, pokud žel jsou, nebo radostné když díky také třeba jsou, to je příliš osobní, intimní, a vhodné asi pro jinou kategorii. Takže tohle cestovatelské dobrodružství, proč ne. Mnoho z nás asi pokyvuje hlavou, asi jsme také někdy něco podobného zažili. Pro mne je ale jádrem příběhu Vaše "mise", jak jste ji nazvala. Jsme malá, ale krásná země, řekl bych, že máme mnohé, co lze světu o nás říci. Takže Vaše cesta přidala kamínek do oné pomyslné mozaiky. Měla smysl.

Bylo to napínavé povídání, úplně jsem pociťovala nervozitu z ubíhajícího času, konec dobrý, všechno dobrý !

Přečetla jsem se zájmem váš článek a ještě jsem udýchaná. Jste ohromně šikovná, když to tak zvládáte. Já jsem letěla jen 4x za život, v mladších letech, ještě před revolucí. To ale bylo vždy disciplinované a řízené. Dnes bych to už nezvládla. Píšete moc hezky, živě. A takových prezentací naší vlasti by mělo být více, pořád si myslím, že jsme zbytečně skromní , a proto o nás cizinci mívají zkreslené představy.

Magdalenko, symposium bylo pro uč. FJ, nikoli AJ. Omlouvám se.

Při čtení se mi hned vybavilo několik zážitků z cestování i z práce s dětmi. Váš článek je poetický i napínavý zároveň. Je vždy fajn, když se nám naskytne příležitost k prožití takto naplněných dní.

Zadavatelem "této zakázky"byl jeden z "novodobých milionářů",jak o něm píšu ve svém povídání "Novodobí.milionáři".Takže přece něco pozitivního... . Děkuji VŠEM za pěkné reakce.Těší mě,když vás,moji milí,mohu pobavit.

Hezký a svižně napsaný článek. Zajímalo by mne, kdo zprostředkoval prezentaci České republiky v Pornic - to bylo přes ministerstvo školství nebo přes jiné kontakty ? Kdysi se nám stal podobný příběh v bývalé Jugoslávii a čekali jsme 8 hodin na návrat letadla z Prahy a Kodaně a naše zavazadla už byla v Praze. Tehdejší JAT - Jugoslavenski aerotransport musel platit náhrady za ztráty času, ubytování atp. , protože to byla jejich chyba.

Milá Magdalenko, jsi dobrá. A o to víc, že šíříš povědomost o naší kultuře za našimi hranicemi. A Francouzi to potřebují, protože jejich mínění o nás není valné. Domnívají se, že jsme cikánský národ, protože jeden z jejich tří výrazů pro Cikány je - Bohemien podle názvu naší země - la Bohéme. Moc hezky jsi vylíčila zmatek, který vládne i jinde, nejen u nás. Já bych si tam neškrtla, neumím francouzsky ani slovo. Čekala jsem tě v našem hotelu na sympóziu učitelů AJ. Víš o tom? Je u nás každý rok. Bretaň, Normandii, Paříž a Vesailles znám z cesty autobusem.

Koukám, že nejsem sama, kdo Vaše řádky prožíval s napětím až do konce.... Tak to bych asi nedala.....

Magdalenko, pro mě úžasné a napínavé čtení. Já "srabík" bych tohle určitě nezvládla a vzdala už v poločase. Obdivuju a díky...A za vyprávění francouzským dětem o naší zemi, obrovská jednička s *