Můj nejsilnější zážitek roku:
nečekaně splněné přání

Také čtu již dlouho po vydání, možná jsem na íčku v tu dobu ještě nebyla. Tedy, já mám z divočáků obrovský respekt, za což může náš tatínek. Jako malí jsme bydleli v domku, kde hned za ním začínaly hluboké lesy Podbezdězí. Nedaleko bylo místo zvané Pod duby. A tam chodívali divočáci na žaludy. A když jsme jako děti "landaly" do tmy, tatínek nás strašil, že nás divočáci naberou na klencáky. U mne 100% a doživotní účinek!

Tak mi nedalo a taky jsem si přečetla. Na Hukvaldech lze vidět beze strachu úplné zblízka za ohradou v oboře. Ale u hradu, když začlo praskání a funění, tak mi do smíchu nebylo, honem pryč...

Děkuji za to, že se potkávám jen se srnkami a zajíci. Na divočáky jsem ještě, díky bohu, nenarazila. Ale teď se chechtám nad komentáři. Evi i po letech zajímavé pocpčteníčko.

Tak to se mi Evi ještě nepoštěstilo,protože nerada chodím,raději jezdím na kole.Na hřiby chodím,ale takový zážitek,to je teda nadělení.Nevím co bych já dělala kdyby se přiblížily.Asi bych se radostí,že je vidím podělala.

Asi budu dělat oči na obě strany, protože bych ráda ochutnala od obého.

Ali, co svíčková, ale tajemník se šípkovou...

Hani,to máte nějaké špatné myslivce.Tajemníka se nedivím,ale losa a krávu??? :-))

Ze kterého asi byla nejlepší svíčková?

U nás se často myslivci pletou .Zastřelili krávu, losa a tajemníka .

Ještě doplním.Dnes jsem mluvila s myslivcem a v tom revíru, co jsme se pohybovali,byl den předtím hon.A zastřelili tam 35 divočáků! Tak teď nevím jestli mě má mrzet,že jsem jich neviděla 50? Ba ne,jsem vděčná,že jsem jich viděla 15 a oni neviděli mne. :-))