Můj nejsilnější zážitek roku:
nečekaně splněné přání

Né,nefotila jsem Pavli,ti běželi takovou rychlostí,že jsem ani nestačila vytáhnout foťák. Při představě,že by takové zvíře takovou rychlostí utíkalo za mnou,takový boj bych se svýma kolenama brzo prohrála.

Ahoj Evi! To jsi měla moc krásný zážitek,ale jsi statečná holka,já bych se asi bála a utíkala na jinou stranu,než ti divočáci.Jestli ta fotka,co je u článku,je jeden z těch divočáků,tak to před tebou smekám,žes měla ještě tak pevnou ruku a udělala fotku.

Také jsem se jednou setkala s bachyní a devíti selátky, ale byla jsem bezpečně v autě. Svítil měsíc, zastavila jsem a nevěřícně koukala. Běželi přes silnici za sebou podle velikosti, ten nejmenší až chvilku po nich, už jsem se chtěla rozjet. Pro mě úžasný zážitek. Ale Evi patnáct dospěláků, to muselo být NĚCO.

Paní Zdenko,jelena jsem viděla jednou a je to opravdu velké zvíře.Měla jste štěstí,že šel na snídani :-)

Myslím, že to byl "opravdový zážitek", s divokým prasetem se nesetkáváme často. Já měla také jednou mimořádný zážitek s divokým zvířetem, Bydlela jsem na sídlišti na okraji města, byla tam konečná trolejbusu, dál jen louky, v pozadí lesík. Jednou ráno po šesté hodině jsem jela do práce a přišla na zastávku. Zůstala jsem stát jako přimrazena, proti mně stál obrovský jelen, nevím, kolik měl parohů, ale dost. Chvíli jsme na sebe zírali, on naštěstí odešel na snídani za zastávku. Byla jsem z toho úplně vykolejená. Když jsem dojela do práce, všem jsem své setkání popsala a divili se všichni. Později jsme se dozvěděli, že několik kilometrů za městem je chovná obora a jeleni si přes nedokonalý plot udělali výlet do města. Bylo to moje první setkání s jelenem, ale takto jsem si jej opravdu nepřestavovala.

Děkuji vám za vaše názory. MM:ano,přejme si a bude nám přáno.Vím,že tohle nebylo zásadní přání,ale fakt jsem si to přála Řízečky,guláš z divočáka,srnčí svíčkovou,zajíce na smetaně jsme měli často,tatínek byl myslivec.

..asi se ode dneška budu divočáků bát více nežli pesanů... jsi statečná Evo ..:)

bydlela jsem na samotě u lesa takže divočáků jsem ve svém životě potkala hodně . Moc jsem se jich bála a při setkání jsem se nemohla strachem ani hnout .Naštěstí se vždy jen přehnali . Splnilo se vám přání a to je dobře.

Milá Evo,gratuluji nejen k nečekaně splněnému přání,byl to určitě silný zážitek plný adrenalinu,ale také k velmi zdařilému textíku,který z něho vyplynul.A nezapomeň! Přání,i ta nevyslovená,se plní! Tak je třeba si vždy SPRÁVNĚ PŘÁT.Všechno nejlepší v novém roce.MM

Evi, takové skromné přání jsi měla a vyplnilo se. Já jsem se s nimi setkala mnohokrát, protože můj bratr věděl, kde je v revíru má. Pozorovali jsme je, když foukal vítr od nich k nám. Jinak jsou to velmi plachá zvířata. A řízky z divočáka...mňam.