Můj zážitek roku: Jak to říct.
Probudila jsem se... a žila

Přesto, že už je dobře, brečím. Asi úlevou, že už to máš za sebou. Vím jak se člověk cítí, prožila jsem si taky své.

Když mi bylo 50 let,začala jsem mít ženské problémy.Šla jsem ke svému ženskému lékaři a ten mi sdělil,že se mu to nelíbí a poslal mě na kyretáž.Za krátkou dobu jsem od lékaře dostala obsílku,operace nutná.Ztuhla jsem,vše se ve mě sevřelo a já pádila k lékaři.Ten mi sdělil,že se tam objevily buňky,které tam nemají být,tak operace.Já jsem ho poprosila ,když operace,tak hned.Doktor mě objednal na gynekologickém oddělení v Kroměříži.Primař mi sdělil,že už mám na to roky,prý jestli bych souhlasila vzít všechno.Moje odpověď zněla.Vezměte mě co chcete,jenom ať žiju.Probudila jsem se z narkozy,Břicho rozpárané jako řešeto,protože pár roků před tím mi odoperovali žlučník.Jaká byla moje radost,když histologický výsledek byl negativní.

Zuzko,tak tohle mě opravdu dostalo.Také vím ,,o čem je řeč".Věřím,že bude zase dobře.Přeji ti to z celého srdce.

Milá Zuzko, jako byste ten příběh s nepatrnými změnami psala o mně. Z banální kontroly jsem se vrátila s myšlenkou, že už tu dlouho nebudu. Do měsíce jsem absolvovala operaci prsu, pak ještě operaci mízních uzlin. Ta nakonec dopadla tak, že jsem málem umřela na sepsi pro zanedbání péče lékaře. Reoperovali mě na pohotoosti bez narkozy okamžitě. Nakonec to dobře dopadlo, přežila jsem i ozářky a teď po více než dvou letech jsem v pořádku. Chodím na pravidelné kontroly, které se naštěstí již prodlužují. Zase mám radost ze života a věřím že zažiji ještě řadu příjemných zážitků.

Zuzano, obdivuji Tvojí upřímnost. Po takto intimní zpovědi bych se cítila úplně obnažená a zranitelná. Nedokázala bych se tady takto svěřit. Tvá víra v dobro a v dobré lidi musí být nesmírná. A to je dobře. Děkuji.

PANÍ ZUZKO, VELMI CITLIVÁ A VELMI OTEVŘENÁ je Vaše ZPOVĚĎ.MNOZÍ Z NÁS VĚDÍ, O ČEM PÍŠETE. Přeji klid a pevné zdraví.

Moje milá Zuzko,příběh,či báseň "z Tvého pera" je VŽDY,nehledě na obsah fantastický/á/.Máš dar psát otevřeně,zajímavě,čtivě.V tomto případě o OBSAH "sakra" šlo! Naštěstí je to příběh s dobrým koncem,i když ještě teď po jeho přečtení mám divné pocity u žaludku.Ale držím se ,podobně jako Jana z Hor,pravdy,že 1.všechno zlé je k něčemu dobré/ačkoliv to většinou hned nepoznáme/,2.člověk tu není "jen tak",ale aby se "něčemu" naučil a 3.vše je,jak má být.S těmito pravdami se snažím přistupovat k životu.Ale to Tebe nemusím učit.Jsi skvělá a buď zdravá ! mm

Milá Zuzko, tobě musí být nakloněny všechny nebeské síly! Kdo by nám tady psal ty krásné básně. Přeji ti hodně positivní energie.

Milá Zuzko, díky za velmi otevřené povídání. I já znám podobné pocity a koukám, co nás je, kdo prožil to nekonečné čekání na výsledek. A rveme se se životem dál a snažíme se o to hezké, jak to jde. To je přece to nejdůležitější - ŽÍT.

Zuzanko, tebe nic nezlomí a to ti také přeji. Člověk projde různýmí úskalími, to se mi také již vícekrát stalo, ale mi rohati( já jsem ve znamení býka) se lehce nevzdáváme.