V roce 2015 se vrátí na televizní obrazovky. Tentokrát však nepůjde o pořad o dietách, ale bude diváky seznamovat s tím, jak funguje celé lidské tělo. A také s tím, že většina nemocí a podivných pocitů souvisí s naším myšlením. Tato dáma, kterou mnozí mylně považují pouze za expertku na hubnutí, totiž o lidské psychice ví hodně.
Čím to je, že sice existuje stále více návodů na zdravý životní styl a vlastně na celý život, ale přesto je čím dál více lidí nešťastných, bezradných a nemocných?
Dříve lidé více vycházeli z ověřených postupů, rady se předávaly z učitele na žáka, z rodičů na děti. Neprodávaly se, nekomercionalizovaly se. Dnes máme pocit, že si na každý problém můžeme koupit návod, jak z něho ven. A to rychle, hned. Dříve na jednotlivých územích platil jednotný systém víry, lidé se drželi tradic. Dnes se míchají různé tradice a metody dohromady. Výsledek je podobný, jako když pejsek a kočička pekli dort. Splácá se všechno dohromady, ale výsledek není úžasný. Právě naopak.
Je tedy vůbec dobré zajímat se o různé nové trendy ve snaze dosáhnout zdravého způsobu života nebo je lepší držet se starých, osvědčených?
Záleží na tom, co považujete za nové a co za staré. Vpodstatě tady už vše bylo. Naši předci nebyli hloupí. Mnohem hloupější jsou dnes ti lidé, kteří ve snaze najít zdravý životní styl skáčí od jednoho trendu k druhému a mnohdy si tím časem přivodí docela vážné zdravotní komplikace. Čekají na zázrak, místo toho, aby se zklidnili, zamysleli sami nad sebou, uvědomili si, jakou cestou se v životě vlastně chtějí ubírat.
Má smysl dávat si od nového roku předsevzetí, jako například, že se člověk stane vegetariánem nebo že bude jíst jen syrovou nevařenou stravu, jak je dnes velmi módní?
Mnohé tyto trendy postrádají smysl. Člověk by se měl stravovat podle toho, jaký je jeho životní styl, váha, výška, zdravotní stav, věk. Naše potřeby se mění i s ročními obdobími, se zdravotním stavem, u žen například s menstruačním cyklem. V létě přece máme chutě na jiná jídla než v zimě, stejně tak máme jiné chutě, když jsme nemocní a když jsme zdraví. Takže je podivné si myslet, že když najednou budeme jíst výhradně syrovou stravu, udělá to našemu tělu dobře. Je to násilné a nesmyslné ovlivňování přirozeného mechanismu, na jehož principu lidské tělo funguje.
Znamená to, že některé současné návody na zdravý životní styl mohou být až škodlivé?
Já v každém případě doporučuji, aby si člověk v první řadě nechal zjistit svůj zdravotní stav u lékaře a teprve pak se pouštěl do nějaké razantní změny životního stylu, do diet, do velkého cvičení. Pokud má ledvinové, jaterní či srdeční onemocnění, neví to a pustí se do nějaké diety, může si ublížit.
Jak je to s přibývajícím věkem? Měli bychom být ve vyšším věku s razantními změnami životního stylu opatrní?
Samozřejmě. V tomto případě dvojnásob platí, že bychom měli mít přehled o svém aktuálním zdravotním stavu a až po poradě s lékařem se pouštět do nějakých případných experimentů, když už po nich toužíme.
Má smysl začínat se změnami životního stylu, s dietami či se cvičením od 1.ledna? Dodržují se nám lépe, když si je dáme jako novoroční předsevzetí?
Nejsem příznivce novoročních předsevzetí. Myslím, že pokud chce člověk v životě něco změnit, může to udělat kdykoli, navíc zima není úplně ideální čas na začínání s hubnutím. K tomu je jaro daleko vhodnější.
Jak to?
Když začne být teplo, svítí slunce, táhne to do přírody i ty největší lenochy. Najednou máme všichni přirozenou potřebu se začít hýbat. Ale v zimě je přirozenější odpočívat, tělo v zimě hromadí více tuku. Dříve lidé v zimě bývali doma, nechodili na pole, netáhli do válek. To je opět ukázka poněkud nesmyslnho trendu, když vyrazíme prvního ledna do posiloven a myslíme si, že do týdne shodíme to, co jsme o Vánocích nabrali. Na druhé straně není špatné si už v lednu vše dobře promyslet, uvědomit si, co vlastně chceme změnit a pak se na jaře ke změně opravdu odhodlat. Mám zkušenost, že lidé, kteří se na změnu déle připravují, jsou v ní více úspěšní, než ti, kteří chtějí zázrak teď hned.
Kateřina Cajthamlová
Narodila se v roce 1962. Vystudovala medicínu na Karlově univerzitě, od té doby pracuje jako internistka a psychoterapeutka. Nyní má svou soukromou praxi. Známá se stala díky televiznímu pořadu Jste to, co jíte, který moderovala. Od té doby se často objevuje v médiích a její názory týkající se zdravého životního stylu jsou často citovány.
