Můj nejsilnější zážitek roku:
nejkrásnější dárek - kniha

Paní Marie Magdaleno, děkuji a přeji Vám, aby i Váš sen došel naplnění.

Závidím,samozřejmě v tom nejlepším slova smyslu,tu vlastní knížečku.I já mám takový sen.Zrovna dnes jsem o tom přemýšlela ...a najednou narazím na Vaše vyznání.No není to zvláštní?Já Vám děkuji za naději a gratuluji !!!mm

Paní Dano, na podzim jsem vaši vernisáž nějak přehlédla, honem jsem nakoukla. Vaše knížka pohádek musí být nádherná a vědět, že mám někde vlastnoručně napsanou knihu, hmmm.... :-))

To musí být opravdu silný zážitek, držet v ruce vytištěnou vlastnoručně napsanou knihu. Já jsem taky četla pořád a všechno, seděla jsem na bříze a četla. Milovala jsem Klovanýska a později Pět holek na krku. A jak to se čtením vypadá v rodině dnes, se můžete podívat na mém profilu do galerie fotky pro radost. Bez komentáře.

Děkuji, paní Jano za přání, které opětuji a přeji hezké sváteční dny.

Dani, jako bys byla u nás doma. Také jsme se sestrou balily kostky cukru do papírků s třásničkami a stříhaly proužky barevného papíru na řetězy. A knihy mě také provázejí Vánocemi celý život. Jednou jsem dostala devět knih a byly to jedny z nejkrásnějších Vánoc. Bez knih by byl živit pustý, jen ty oči aby sloužily. Krásně popsaná vzpomínka, díky...***.

Je to moc hezké vzpomínání. Knihy u nás také nemohou chybět pod stromečkem. Jako dítě a už i dospívající, jsem milovala stulit se do křesla o vánocích s novou knihou ,nábožně jíst pomeranč a bylo to krásné.

Krásné vyznání. Dobře rozumím, protože ani já si svůj život bez knih nedovedu představit. Dostala jsem jich spousty. Z dětství mi nejvíce utkvěl Syn pluku, Nové příhody starého džina a Hrdina Nik. I coby dospělou mě nejvíce oslovuje sci-fi a také duchovní literatura. Přeji hodně krásných zážitků s knihami. :-)

Děkuji Zuzano.

Věřím, že vydání vlastní knihy je splněním svého snu. Hezké vzpomínky. Vzpomínám na ozdoby, které jsme se sestrou vyráběly z alobalových obalů loňských čokoládových figurek.Míša se ocitl na ořechu, autíčko na krabičce od sirek... Dárečky, které jsme dostávaly byly převážně knihy.V mých deseti letech jsme měli chudé Vánoce a dostala jsem knihu z Antikvariátu:EDMONDO DE AMIS SRDCE Moc se mi líbila NIKDO ji ve třídě neznal.Jen paní učitelka mi ji pochválila...Mám ji dodnes moc ráda.