Sníte všechno jídlo,
které jste si koupili?
Ilustrační foto: pixabay.com

Sníte všechno jídlo,
které jste si koupili?

6. 1. 2016

My, Evropané žijící na počátku jednadvacátého století, jsme přeborníci v plýtvání jídlem. Nakoupíme hodně, pak toho velkou část nesníme a vyhodíme. Ročně jeden průměrný Evropan vyhodí sto kilogramů jídla. Obrovské číslo že?

Je to velký paradox. Na jedné straně si stěžujeme, že potraviny zdražují a nakoupit ty kvalitní za slušnou cenu je obtížné, na straně druhé mnoho z nich končí v odpadcích. Neumíme hospodařit, tak to je. Světem se šíří nový trend, spočívá ve snaze naučit se co nejméně jídlem plýtvat. Jeho zastánci jsou především mladí lidé, což je zajímavé, protože doposud bývala šetřivost a dobré hospodaření spojováno spíše se starší generací.

Společnost Kupi, která radí zákazníkům, jak správně nakupovat, dělala na toto téma průzkum. Šedesát jedna procent lidí tvrdilo, že při nákupu neodhadnou množství potravin a proto se jim pak doma mnohé zkazí dříve, než je stihnou zkonzumovat. „Ovšem třicet procent respondentů tvrdí, že že žádné jídlo nevyhazují,“ vysvětluje Martin Kadlčík ze společnosti Kupi.

"Je mi to líto vyhodit..."

Znamená to, že Češi jsou šetřiví? Pokud ano, ani to není dobrá zpráva, protože mnohdy se v lednicích a spížích prostě hromadí staré potraviny a lidé z nich pak připravují jídlo, které už není ani zdravé, ani výživově hodnotné, ba někdy je přímo nebezpečné. No přiznejme si, u koho někdy v rodině nevznikla hádka proto, že někdo řekl některou z těchto vět:

Tohle se odkrojí a žádná plíseň tam nebude.
U konzervy prošlá lhůta nevadí, ta má větší výdrž.
Ne, ten banán není shnilý, správný banán má být úplně černý.

A tak zatímco jeden člen rodiny trvá na tom, že naprosto shnilý banán je poživatelný, další člen rodiny vyhazuje vše, co překročilo doporučené datum spotřeby byť jen o jednu hodinu.

Co z toho plyne? I když se nám to možná nezdá, žijeme si v blahobytu, protože jedině nouze každého naučí hospodařit. To znamená kupovat jen tolik, kolik spotřebuje.

Zachraň jídlo!

Společnost s názvem Zachraň jídlo, což je parta mladých lidí, kteří se rozhodli poukazovat na nesmyslné plýtvání, tvrdí, že průměrný Čech ročně vyhodí až sedmdesát kilogramů potravin, přičemž průměrnou českou rodinu nyní takové plýtvání jídlem přijde ročně na dvacet tisíc korun.

Na svých stránkách zveřejňují takzvané záchranné či protiplýtvací recepty. Tedy tipy na přípravu jídel z potravin ve stavu, v jakém je mnozí vyhazují. Pozor, jde vždy o to, aby výsledkem bylo jídlo chutné a zdravé, ne o to, zastřít, že je něco plesnivé či zasmrádlé, překořenit to a vydávat to za jídlo. Tak to opravdu není. Bohužel, právě v tomto směru v některých rodinách dochází ke střetu generací.

Sedmadvacetiletá Radka z jižních Čech vypráví: „Kdykoli přijdeme k babičce, vidím, kolik má v lednici zbytků jídla. Staré tři plátky salámu, kousek olezlého sýra, rozkrojené úplně zhnědlé jablko, kedlubnu, která je úplně scvrklá. Je mi z toho špatně, jen se na to koukám, takže u ní vůbec nemůžu jíst. Kvůli tomu jsou pak v rodině hádky. Říkají, že jsem rozmlsaná, že se ofrňuju, že jsem nezažila bídu a hlad. Jenže to je přesně naopak. Já si koupím jednu čerstvou housku a kousek sýra, hned to sním a další den si koupím jídlo čerstvé. Nechci potraviny hromadit a pak mít výčitky, že jsou staré a proto se je zdráhat vyhodit.“

Podobně vypráví David Hájek, jeden z členů iniciativy Zachraň jídlo: „V samošce zpravidla nakoupím víc, než můžu spotřebovat. To proto, abych tam zas dlouho nemusel. Pak mi ale krásně oranžové mrkve hnědnou a měknou. Brokolice žloutne. A já je vyhazuju. Přitom existují skvělé recepty, jak z takových potraviny uvařit jídlo. Ušetřím, nemusím často vynášet smradlavý koš a pochutnám si.“

Je těžké nepohlédat všem těm lákadlům v supermarketech, které se nám snaží vsugerovat, že potřebujeme všeho hodně a že když jsou právě banány o pět korun levnější, jen blázen si jich nekoupí pět kilo najednou. A my často podlehneme.

Parta s názvem Zachraň jídlo a jim podobní můžou být inspirací pro různé generace. Třeba se inspirujeme z jejich úsporných záchranných receptů, případně vymyslíme recepty vlastní.

Mimochodem, módou teď na internetu je, právě takové recepty si vzájemně vyměňovat. Protože uvařit z drahých čerstvých, mnohdy luxusních surovin umí snad každý. Ale zpracovat náplň lednice do posledního kousku a přitom ještě u strávníků vyvolat nadšení, to dokáží jen opravdoví mistři. Tak se třeba zkusme mezi ně zařadit, může to být jedno z hezkých předsevzetí do dalšího roku.

 

P.S.: Jak je to u vás, šetříte jídlem, anebo také občas plýtváte? Odpovídat může v Diskusi nebo i v nové anketě?

gastronomie jídlo
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jarmila Komberec Jakubcová
Společnost "Zachraň jídlo" by měla iniciovat u výrobců potravin, aby tak mysleli na nás tzv.singl - potraviny jsou baleny pro početné rodiny..V zahraničí je zcela běžné, že některé obchodní řetězce nabízejí prodej potravin v malém balení.
Zuzana Pivcová
Neplýtvám, ale občas se něco zkazí. Teda spíš zkazilo. Od té chvíle, co jsem změnila stravu a dietní návyky (hrozný termín!). si toho kupuji tak málo, že vše stačím zkonzumovat.
Jana Šenbergerová
Vzhledem k tomu, že máme čas a chuť denně si zajít koupit jen to, co jsme schopni zkonzumovat, než se to zkazí, určitě nepatříme k těm, kteří vyhazují. Zásobování má na starosti Pavel a já z toho, co spolu naplánujeme, vařím. Občas nás ale může zaskočit nečekaná návštěva, protože vařím opravdu jen pro dva. Konečně jsem se to naučila. :-)
Lidmila Nejedlá
Neplýtvám, jsem hospodyně.
Marie Seitlová
Já také nic nevyhazuji, kupuji jen tolik kolik sním. Nebo když mám větší množství, tak si naporcuji do mrazáku. Když uvařím více, dám do krabiček a opět zamrazím.
Květoslava HOUDKOVÁ
"Oříškem" pro mne bylo, když se odstěhovala dcera s manželem do svého domku. Oba mladí jedlíci měli rádi zásobenou ledničku - vždy však se kupovalo s rozumem, nevyhazovalo. Naučila jsem se pak "trefit" nakupování pro 1 osobu, event. malé zbytky hned poslouží do "úžasných receptů vlastní tvorby" = opět nic nevyhodím (při malém důchodu si plýtvání nemohu dovolit).
Naděžda Špásová
U nás se to občas stane, s tím se dá žít. Rohlíky jdou na strouhanku, chleba pro koně.
Ladislav Vesecký
Nic se u nás nevyhodí, vše se dá chutně zpracovat. Tak jak píše paní Várošová
Hana Rypáčková
My tedy nevyhazujeme nic. Uvaříme "z prdu kuličky" a všechno spotřebujeme včas. Než odjedeme, proberu lednici a všechno , co by se zkazilo , zamrazím. Nemusíme mít zásoby, prodejna je přes ulici. Naopak , když přijdu k dětem, připadá mi, že mají nabouchanou lednici, ale oni to spotřebují, je jich víc a víc jedí.Nemají čas na časté nakupování. To bychom prodělali kalhoty, kdybychom plýtvali potravinami/ říkala moje maminka/.Naštěstí Milan je ze stejných rodinných tradic a tak jsme děti vychovávali stejně.
Alena Várošová
U nás ano.např.koupím krkovici,uvařím kysané zelí,knedlík.Máme to s manželem na dva dny.Pečené maso zůstane,nejíme jej s chlebem ale dám na pánev cibulku,přidám zmrzlé houby,udělám omáčku a maso vložím do omáčky a máme jídlo na další den.Omáčka se dá jíst s rýží,či s knedlíkem.Tak podobně udělám velký hrnec polévky,polovinu zchládlou dám zamrazit.jednu polovinu jíme dva i někdy tři dny.Nevadí nám to.Potom uděláme jinou a vyndáme zase tu z mražáku. Stane se,ýe se zapomene někde rajče,které je nahnilé,plesnivý citron zplesniví přímo v sítče.Takže co s tím vyhodit.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 45. týden

Co se děje na podzim v přírodě? Tak právě o tom je vědomostní kvíz tohoto týdne. Kolik tentokrát získáte bodů?