O strašně hnusném čertovi

6. 12. 2014

Hodnocení:

(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Zoja Sedláčková 7.12.2014 22:05

Dík za komentáře. Moc se mi nechtělo ale musela jsem s pravdou ven hned. Vzala jsem dcerku dolů do sauny a ukázala jí kostýmy ve skříni. Nelíbilo se jí to a řekla mi "Ale ta čarodějnice ve Studiu kamarád nejsi ty, že ne. Je ti jenom podobná, viď?" Mluvila o Jitce Molavcové, jestli si na tu postavu pamatujete. Nikdy by mne nenapadlo, že máme něco společného.

Olga Štolbová 7.12.2014 10:29

Hezké povídání, takové kolektivní nadělování muselo být prima. Věřím, že na to všichni vzpomínají, a pro děti to nebylo tak stresující.

Marie Magdalena Klosová 6.12.2014 22:58

Naše nadílka se "konala" vždy" za okno" a musím říct,že nepostrádala tajuplnosti.Zůstalo to tak dodnes,a to i mezi námi dospěláky.Pootevřené okno v setmělém pokoji a za záclonou balíček je "chvilka poezie" ve shonu všedních dní.

Jana Šenbergerová 6.12.2014 17:34

Zojo, moc by mě zajímalo, jestli se konal "coming out", jestli hned, nebo až po letech. :-) Z dětství mám jednu příšernou vzpomínku na setkání s čertem. Dodneška nevím, o co tehdy šlo.

Růžena Antlová 6.12.2014 16:36

Zojo moc pěkná vzpomínka.

VANDA Blaškovič 6.12.2014 13:53

Není čert jako čert! Na některého se nezapomene celý život...a to již Vám Zojo nikdo neodpáře. Výborné !

Hana Rypáčková 6.12.2014 08:36

Dobrý Zojo.Musím se přiznat, že jsem dosud moc nevzpomínala.Ve víru současnosti.A s vámi se také vracím do vzpomínek a odkrývám vrstvy zapomnění.Je to hezké. Taky se mi zdá, že chodí méně Svatých trojic a jsou rok od roku mladší.

Zuzana Pivcová 5.12.2014 21:32

To jste asi musela být pěkně zmaškařená. Já jsem dnes viděla v OC na Pankráci mikulášskou nadílku pro děti. Čertík byl nějaký mladý muž, který byl z celé sestavy nejsympatičtější, a děti, které zpívaly a recitovaly, se místo s Mikulášem chtěly skoro všechny fotit s čertem!

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Milý deníčku, nejvzácnější dar

Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z hlavy. Jen tu a tam probleskne vzpomínka. A tak jsem se rozhodla, že pár dní letošního léta budu zapisovat do pomyslného deníčku.

Elena Valeriánová

Vzpomínka na srpen 1968

Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti spali, žádný akutní příjem, běžné administrativní práce, chystaní pomůcek na ráno, úklid.

Libuše Münsterová

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá