Můj retropříběh: Legionář

Zatímco po díle Rudolfa Medka dnes ani pes neštěkne, Hašek je čtivý dodnes. Je to přesně, jako když Jaroslav Hutka, ikona disentu a emigrant, napadl Jaromíra Nohavicu, že některé texty nejsou správně revoluční. A Nohavica odvětil, že pan Hutka je jenom bojovník, ale o jeheo texty nemá nikdo zájem. Čili jen pouhá závist.

Jaroslav Hašek jak známo byl zprvu legionář a později rudý komisař města Bugulmy. Po návratu se potkal s Rudolfem Medkem, legionářským generálem a vedoucím Památníku na Vítkově. ,,Medek nenávistně pravil:,, Kdybychom vás na Rusi zajali, bezodkladně bychom vás popravili!"A Hašek se usmál a odvětil:,, Pane generále, my bychom vás nechali naživu. Řekli bychom - To je český spisovatel!"

Kupodivu jsem ještě za kruté totality objevil něco, co komunistům uniklo. Takzvaná legionářská literatura byla velice poplatná době. Legionářští autoři jako josef Kopta, Rudolf Medek, Zeman, přnášeli patos a a aureolu. Nebylo možno si ověřit objektivní skutečnost. Komunisté programově zamlčovali pravdu. A najednou jsem objevil vzpomínky Zdeňka Štěpánka Za divadlem kolem světa. A tam to je! Vlastním Encyklopedii Československé mládeže z První republiky, takže fakta by byla. Ale ta literatura. A možná je málo známá skutečnost, že u Zborova bojovali proti sobě dva pozdější ptrezidenti. Na Rakouské straně Klement Gottwald a v legiích Ludvík Svoboda!

Alenko,opravdu hodně pěkné a zajímavé.Vzpoměla jsem si na svého milovaného dědečka(taky kdysi byl legionářem).I slzičky přišly!!

Legionář, lakonický název a jaké silné vyprávění je v něm obsaženo které podtrhují dobové fotografie. Alenko, děkuji za bezvadný dokument.

Jsem dojata tímto pěkným příběhem. Díky za něj, dědeček by měl jistě radost.

Děkuji, Zuzano, už jsem učinila potřebné kroky;-).

Pokračuji v rámci profilu Moji přátelé. Poradím Vám.

Velmi zajímavé informace a pěkné fotografie. Dědeček mé manželky byl také v legiích, ale prakticky žádné fotografie se nedochovaly. Zůstalo po něm jen legionářské album s pohlednicemi a barevnými ilustracemi z ruských měst, kde působil. Autentické zápisky jsou velmi pěkné a čitelné. Díky za skvělý článek.

Děkuji vám všem za komentáře! Zuzanko, měla jsem uložený odkaz na dědečkův "detail legionáře", ale když jsem to nyní chtěla otevřít, dostalo se mi pouze "domovské stránky" VHÚ. Asi to máte kompletně předělané, takže momentálně se tzv. nečapu. Z těch pamětí mám jen část listů konceptu, ani neznám osud dalších věcí - památek na dědečkovu legionářskou minulost (uniforma apod.) Po mamince jsem zdědila asi jen část. Svoje Paměti asi děda poslal někam na ústředí Čsl. legionářské obce, možná to bylo zahrnuto do něj. sborníku. Vím, že měl i spoustu bichlí - svázaných časopisů Legionář. Jako děti nás moc přitahovala skříň, kde visela jeho uniforma, čapka, šavle a stály vys. jezdecké boty, ale díky době to bylo tabu.