Od moře odloučená,
nadějí povzbuzená,
v koutku si tajně sním,
že ještě ho uvidím.
Snad jednou zase
potkám ho v plné kráse,
jak bárka, co k němu patří,
mé oči moře spatří.
A pak se obejmeme,
dávno se milujeme, vždyť
platnost věčnou nemá,
že od něj budu odloučená.