Vesmírný modul Philae úspěšně přistál na povrchu 510 milionů kilometrů vzdálené komety Čurjumov-Gerasimenko. Oznámilo to řídící středisko Evropské vesmírné agentury (ESA) v německém Darmstadtu. Přistání modulu na kometě završilo desetileté vesmírné putování mateřské sondy Rosetta a je významným vědeckým milníkem.
Zpráva o přistání přišla krátce po 17:00 SEČ, zhruba půl hodiny poté, co modul na poměrně prašný a pórovitý povrch vesmírného tělesa skutečně dosednul. Právě tak dlouho totiž trvala cesta signálu od komety k Zemi. V řídícím středisku v Darmstadtu v tu chvíli propukli všichni zúčastnění v jásot a ředitel ESA Jean-Jacques Dordain to v emotivní řeči krátce poté označil za "obrovský krok vpřed" v prozkoumávání vesmíru.
Evropská mise je pokládána za milník v dějinách letů do kosmu, protože na některé z komet přistálo vůbec první těleso vyrobené lidmi.
Fáze sestupu stokilogramového zařízení na kometu byla zřejmě nejnapínavější částí zatím deset let trvající mise, jejímž cílem je získat informace o vzniku sluneční soustavy před zhruba 4,6 miliony let. Komety totiž údajně obsahují převážně nezměněný materiál z té doby.
Přistání v lokalitě nazvané Agilkia proběhlo bez problémů i přesto, že před odpoutáním modulu od mateřské sondy vědci zjistili závadu na tryskách, které měly pomoci udržet zařízení na povrchu komety. Předpoklady expertů, kteří se domnívali, že by k dosednutí Philae měly stačit kotvící harpuny, se tak nakonec vyplnily. Podle řídícího týmu je sonda v pořádku a komunikuje.
Minilaboratoř Philae má měřit magnetické pole, pořizovat snímky nebo odebrat vzorky z povrchu i pod povrchem.
Sondu Rosetta s přistávacím zařízením vynesla do vesmíru 2. března 2004 raketa Ariane 5 z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guayaně. Rosetta kolem komety krouží od letošního srpna.
