Že je archivace fotek základem práce každého fotografa, profíka i amatéra je stará pravda. Proto si chystám novoroční předsevzetí, že vytřídím a zarchivuji fotky z letošního roku a určitě se polepším. Můžete se přidat a kdo neví, jak na to, nabízím návod.
Polopatě: Jak archivovat fotky
Otevírám téma ožehavé. Shodneme se na tom, že archivace je potřebná, ba nutná. Neshodneme se na tom, jak ji dělat. Nabízím tedy svůj pohled a je to nabídka typu ber, nebo nech být. Anebo popřemýšlej, zdali by se něco nehodilo.
První předpoklad
Ať zvolíte kterýkoli systém archivace, jeden krok vám ji nesmírně usnadní: promazání čerstvě pořízených fotek. Velmi doporučuji prohlížet a následně mazat fotky už na kartě. Vložím kartu do čtečky anebo připojím fotoaparát k počítači kabelem a nemilosrdně mažu všechny technicky špatné fotky. Práci mi usnadní software, zvaný obrazový manažer. U nás ho nabízí domácí firma Zoner, je už ve verzi 17. A velmi dobrý, leč nikoli lokalizovaný čili česky mluvící je ACDSee, nyní už ve verzi 18. V těchto aplikacích je možné přiřazovat obrázkům značky nebo známky nebo hvězdičky. Tím pořízené fotky prvotně roztřídím – na odpad a na využitelné fotky. Buďte krutí. Poměr 1:10 je pořád ještě měkký. Poměr 1:100 je rozumnější – ale nebavme se o číslech, bavme se o principu. Třiďte a mažte, dokud je to na kartě. Pak přistupme k archivaci se značně zmenšeným balíkem dat.
Principy archivace
Princip je jednoduchý. Musíme vytvořit systém chlívečků či poliček, do kterých fotky uložíme. Ten systém musí být takový, abychom fotky snadno a rychle našli. V tom si budeme rozumět.
Dva koncepty
V praxi jsou dva koncepty. Jeden vychází ze struktury adresářů, jak ji nabízí operační systém, druhý nabízí automatické řazení do knihoven a alb. Cokoli automatického mi jde proti srsti, takže pro archivaci přes Lightroom prosím, laskavě se obraťte jinam. Já to chci spravovat sám, a proto sázím na adresářovou strukturu. Chápu, že je to pro mnoho lidí kámen úrazu. Ale pro počítačovou gramotnost je to něco jako abeceda a kdo nepochopí adresářovou strukturu, bude mít trvalé problémy v orientaci ve svých fotkách – a samozřejmě ve všech dalších souborech. Takže v tomto článku se budu zabývat archivací založenou na adresářové struktuře.
Na čem stavět
V podstatě jsou dvě cesty – a lze je kombinovat. Systém se dá stavět na datu pořízení a na označení témat. Ve své praxi používám oba systémy. To co popíšu, se týká operačního systému Windows. Majitelé počítačů Apple se budou muset obrátit na jiný informační zdroj.
V každém případě je třeba vyjít z nějakého základního adresáře – základní složky. Když otevřeme Průzkumník Windows, ale třeba i Správce v Zoneru anebo oddíl Manage v ACDSee, v nabídce Složky uvidíme různé položky. Mezi nimi bude někde nahoře Plocha: to je obsah toho, co vidíme na monitoru, když počítač zapneme. Je to složka jako každá jiná, a také odtud můžeme strukturu budovat. Mezi položkami najdeme i Knihovny a jako podsložky tam jsou Dokumenty, Hudba, Obrázky a Videa. Nic nám nebrání, založit si strukturu v Dokumentech nebo Obrázcích. Jde jen o to si pamatovat, kde je ten výchozí bod. Osobně si myslím, že založit to v Obrázcích není vůbec špatný nápad, ale opakuji, je to úplně jedno.
Moje doporučení: Mít disk rozdělený na dva oddíly. (C:) – Windows a další programy, a např.: (D:) – vytvořené dokumenty, obrázky, videa … V případě havárie systému přeinstalujete (C:) – programy, ale vaše práce na (D:) bude nejspíš uchráněna. Toto opatření ale nezbavuje nutnosti zálohovat ještě na jiné médium (např.: ext. disk, DVD...) r.c.
Zde je výchozí situace a níže ukázka, jak to může vypadat:
Pro pokročilé:
Ke složce Obrázky mám výhradu, že laik se k ní těžko propracuje, kdyby ji chtěl hledat ve standardní adresářové soustavě, protože je na - v mém případě - na C:UsersOndřejPictures a ono se to těžko hledá. Ale ne vždycky se to hledá.
Strukturu je možné si založit i na přídavném disku. Tak to dělám já, protože pracuji jak doma, tak ve své pracovně mimo domov. Práci nosím na TB externím disku, který připojím přes USB. Na něm mám svoji strukturu vybudovanou. Je v tom jediný háček, na který hned přijdete. Po připojení disku přes USB dostane zařízení přidělené písmeno, zde na domácím počítači je to písmeno L. Na mém pracovním počítači je to J. Pokaždé se ale zařízení jmenuje Elements.
Systém založený na datech
Windows dovedou řadit složky a soubory podle čísel i podle abecedy. Je v tom jediný háček. Windows řadí soubor 1.jpg a za něj 2.jpg a pak 3.jpg až 10.jpg, ale 11.jpg nezařadí za 10.jpg, ale za 1.jpg. S tím je nutno počítat a místo "1" psát "01" kdy vím, že budu mít nejvýš 99 položek, nebo 001 když nejvýš 999 položek.
Ve struktuře fotek vždy na Nový rok zakládám nové datum. Nyní je to 2014, loni 2013 atd., nejstarší mám 2001, protože fotky před tímto datem v podstatě nejsou použitelné...
Dnes máme 6. říjen 2014. Fotky dnes pořízené zařadím do 2014 – a pak si založím novou dnešní složku ve formátu RRMMDD, totiž 141006. Osvědčilo se mi složku s denní prací stručně charakterizovat, takže se bude jmenovat dejme tomu 141006pejskove, protože do ní dám fotky pejsků. Nikdy nepoužívám diakritiku, tedy háčky a čárky, ani k označení složek, ani souborů. No a do složky 141006pejskove pak nasypu z karty to, co zbylo po přísném výběru. Když to bude deset fotek, bude to úspěšný den.
Když jsem byl v září na Photokině, založil jsem si složku 140915photokina a v ní pak byly složky 140915nikon_canon, 140916olympus_samsung_fuji atd., takže vím, v které složce mám fotky týkající se návštěvy toho kterého stánku.
Vidíte, že je to v podstatě hybridní řešení – založené jak na datech, tak na tématech.
Věcně, tématicky, mám budovanou strukturu Digineffu. Zde mám složky, které jsou totožné s názvy rubrik digineffu. Mám tedy pro každý rok strukturu, vycházející ze základní složky obrdg2014, a pak jsou aktuality, costim (editace), fotaky (foťáky) jaknato (fotografujeme), objektivy, pojmy, polopate a video. V každé z těchto složek pak jsou složky typu: 140619kytky, 140623hnupografie, 140704panorama atd. Jenom foťáková složka je bez datumů, abych měl pohromadě podle abecedy canon, epson, fujifilm, nikon, olympus atd.
Je to jednoduché, logické a přehledné. Ovšem vyhovuje to mně, vychází to z mých potřeb. Každý si musí vyvinout svůj systém, odpovídající jeho práci.
Někdy člověk ale zakufruje. Stane se mi, že jedu třeba do Tramtárie a místo svého foťáku tam vezu testovací. Za dva roky už nevím, čím jsem sakra fotil tenkrát v té Tramtárii. Kde fotky najít? Ale i na to jsou vychytávky, o nich někdy příště.
Zdroj: digineff.cz
http://digineff.cz/clanek/polopate/polopate-jak-archivovat-fotky
