Prvním českým nositelem Nobelovy ceny se před pětapadesáti lety 26. října 1959 stal tehdy osmašedesátiletý Jaroslav Heyrovský, který prestižní ocenění získal v oboru chemie za objev polarografie. Díky ní se dá zjistit elektrolýzou pomocí rtuťové kapkové elektrody i nepatrné množství látek v roztoku. První polarograf zkonstruoval profesor Heyrovský v roce 1925 a na Nobelovu cenu byl předtím, než ji získal, navržen již třikrát.
„Nejvíc mě překvapilo, že proti všem dosavadním tradicím byla nakonec přece jen udělena do Československa. Byli tu už rozhodně jiní, kteří si ji zasloužili, kteří udělali víc než já,“ řekl skromně Heyrovský, jenž ocenění převzal z rukou švédského krále Gustafa VI. v prosinci téhož roku. Druhým a dosud posledním českým nositelem Nobelovy ceny se v roce 1984 stal básník Jaroslav Seifert.
Za objev, který měl velký vliv na vývoj elektroanalytické chemie ve 20. století, získal Heyrovský rovněž řadu čestných doktorátů světových univerzit či členství v akademiích věd, přijali jej i do prestižní Londýnské královské společnosti. V roce 1950 se stal ředitelem nově vzniklého Polarografického ústavu (dnešní Ústav fyzikální chemie Akademie věd), který řídil až do svých 73 let. Zemřel o čtyři roky později v březnu 1967.