Je podzim. To ale turisty neodradí, aby si nevyšlápli na nějaký zajímavý výlet a objevili na svých toulkách něco nového a zajímavého. Někdo se i rád poučí, někdo jen prohloubí své znalosti třeba ještě ze školy.
Dám vám tip: jeďte do krajiny Karla Hynka Máchy a zažijte trochu romantiky při výstupu k hradu Bezdězu. Výstup je náročnější, ale stojí za to. Rozhled tam z té výšky není obyčejný a pokud budete mít průvodce, rozhodně ho poslouchejte. Příběh Bezdězu začíná.
Hrad Bezděz je jedním z raně gotických hradů u nás. Byl postaven jako královský hrad Přemyslem Otakarem II. v letech 1264-79 na základech mnohem starší tvrze. Byl jedním ze strážných hradů, kterých je v tomto kraji celá řada a které měly střežit státní hranici. Hrad je znám však především jako vězení manželky Přemysla Otakara II. a jejich syna Václava, pozdějšího českého krále Václava II.
Václavovi bylo sedm let, když jeho otec padl na Moravském poli zradou českých pánů v čele se Závišem z Falkenštejna. Syna obávaného českého krále tu uvěznil Otta Habsburský jako rukojmí proti Čechům až do jeho patnácti let. Poté ho oženili se svou dcerou Gutou, známou také jako Jitka a byl korunován českým králem. V den sňatku nebylo snoubencům ani celých patnáct let .Spojení to bylo ryze politické.
Král "železný a zlatý", jak se Přemyslu Otakaru II. též říkalo, byl ženat dvakrát. Poprvé se oženil z mocenských důvodů ve svých sedmnácti letech s Markétou Bábenberskou , nevěsta však v té době již překročila padesátku. Vzhledem k jejímu věku bylo jejich manželství bez potomků, a proto na opakované žádosti nakonec papež Alexandr IV. jejich manželství rozvedl. Byl to prokazatelně první doložený rozvod v Čechách. Přemysl si vybral jako svou druhou ženu krásnou uherskou princeznu Kunhutu, s kterou byl oddán v nynější Bratislavě. Po svatbě se nechal v Praze i se svou chotí okázale korunovat. Za zmínku stojí, že Kunhuta byla první korunovanou českou královnou. Podle dochovaných písemností nebyl to sňatek jen politický, ale oba manželé se i něžně milovali. Svědčí o tom zachované milostné dopisy, které svému choti královna psala při jeho taženích a státnických cestách. Zasloužila se tak o další prvenství, neboť to jsou nejstarší dochované písemnosti toho druhu. S Kunhutou měl Přemysl celkem pět dětí, z nich přežily tři - dvě dcery, z nichž starší se stala abatyší v kostele sv. Jiří na Pražském hradě a výše zmiňovaný Václav.
Královna po tragické smrti svého manžela byla nejprve s Václavem odvezena Ottou Habsburským na Bezděz a několik let tam vězněna. Uprchla však a snažila se získat spojence proti Ottovi a osvobodit syna. Spojila se dokonce i se zrádcem Závišem. Jejich spojenectví nakonec nebylo však jen politické, oba se milovali a dokonce se dali tajně oddat. Kunhuta Závišovi porodila syna Jana. Na tehdejší dobu to byl neomluvitelný čin a sňatek nebyl nikdy uznán, protože by k němu musela dát souhlas rodina nevěsty, což se nestalo. Jejich "štěstí" však netrvalo dlouho, Záviš umírá na popravišti a zanedlouho umírá i Kunhuta, krátce po svých čtyřicátinách, pravděpodobně na tuberkulózu. Je pochována v Anežském klášteře na Starém Městě Pražském.
Vidíte, že i historie může být zajímavá a odhalit nejrůznější "prvenství", o kterých jste neměli ani ponětí. Tak vzhůru na hrad!
