Před půlstoletím – přesně 1. října 1964 – byl uveden do provozu první vysokorychlostní vlak, japonský šinkansen. Průkopníky rychlovlaků ve světě byli právě Japonci, kteří zprovoznili první trať mezi Tokiem a Ósakou těsně před zahájením olympijských her v Tokiu. Vysokorychlostní železniční trať je obecně železnice, jejíž traťová rychlost je 250 kilometrů za hodinu a vyšší.
Celková délka provozovaných vysokorychlostních tratí na světě byla k listopadu loňského roku 21 472 kilometrů, ve stavbě bylo dalších téměř 14 000 kilometrů a plánováno na 16 300 kilometrů. V roce 2025 by mělo být na světě asi 51 800 kilometrů vysokorychlostních tratí. V Česku žádné vysokorychlostní železniční tratě nejsou.
Rychlovlaky se nyní prohánějí v 15 zemích světa. Zdaleka nejdelší síť je v Číně, jejíž délka (téměř 9900 kilometrů) přesahuje o 2500 kilometrů délku tratí pro rychlovlaky ve všech devíti evropských zemích (7378 kilometrů). Z Evropy drží primát Španělsko (2515 km) před Francií (2036 km) a Německem (1334 km).
Mezi hlavní výhody rychlovlaků proti letecké a automobilové dopravě se uvádějí nižší emise CO2 i menší zábor půdy pro stejnou přepravní kapacitu oproti automobilové dopravě, vyšší bezpečnost či nižší energetická spotřeba. K hlavním nevýhodám dle kritiků patří kupříkladu bariérový efekt v krajině, obecně vyšší cena jízdenky oproti jiným dopravám mimo letadla, někdy se uvádí i chybějící noční vlakové spoje, neboť rychlovlaky většinou v noci nejezdí.
První vysokorychlostní železnice v Evropě byla představena v roce 1981, kdy byla otevřena trať francouzského rychlovlaku TGV z Paříže do Lyonu. Francie od té doby pokračuje v budování rozsáhlé sítě rychlovlaků.
Stavba prvních německých vysokorychlostních tratí začala krátce po těch francouzských, vlaky InterCityExpress (ICE) byly nasazeny ale až deset let po vzniku sítě TGV, v roce 1991. Vlaky ICE nyní zajíždějí kupříkladu i do Rakouska, Švýcarska, Nizozemska či Belgie. S ICE je však spojena nejhorší nehoda v dějinách vysokorychlostních vlaků: v červnu 1998 zahynulo při vykolejení vlaku a následném nárazu do mostu 101 lidí.