Je pátek, začátek července, krásné letní ráno. Přicházím na zastávku MHD v lehké depresi i přesto, že mě čeká týden dovolené. Mám za sebou většinu pracovního týdne, který nebyl zrovna lehký. Přijíždí trolejbus. Nasedám, myšlenky se honí hlavou. Projíždíme táhlé klesání ve tvaru S.
Náhle řidič brzdí. Nechápu, co se děje. Vystupuje. Jde před trolejbus. Energickým zvednutím ruky zastavuje protijedoucí nákladní auto a vstupuje do vozovky. Napadá mě, že někomu upadl disk nebo výfuk. Řidič se sklání, něco zvedá a vrací se zpět. V náručí nese kotě. Se slovy: „Asi ho někdo vyhodil“, je pokládá za čelní sklo a pokračuje v cestě, doprovázené plačtivým mňoukáním.
Díky pane řidiči za krásné letní ráno!