Ještě jeden kufr přidat,
zamávat.
Houby do košíku
vyrovnat,
větvičkou zelenou
ozdobit a
neplakat.
Klíče uschovat.
Vzpomínky do duše
navždy dát.
Slzu zamáčknout,
na tvář dát
pusu štípanou
a zamávat.
Ještě slunce pozvat na čaj,
než zmizí za obzor.
Z tisíce klasů zralých
je jich pár.
Do duše sedá
divný chlad.
Dětství rozpustilých,
okatých skřítků
čas odvál v dál.
Sbohem prázdniny.
Něco skončilo,
a novému jdeme
vstříc.