Cestovní kanceláře každý rok zveřejňují nejpodivnější stížnosti svých klientů. Ono totiž vždy neplatí, že za každou nepovedenou dovolenou vždy může cestovka. Naopak. Turisté mají mnohdy nesplnitelné až bizarní představy a požadavky. Podívejme se tentokrát na dovolené z pohledu těch, kteří je organizují, ne nás klientů. Možná se budeme divit.
Na začátek si dáme historku, která opravdu není anekdota. Stala se loni na řeckém ostrově Kréta. Asi čtyřicetiletá klientka české cestovní kanceláře si tam na schůzce s delegátkou stěžovala, že moře je příliš slané. "Tak slané moře jsem ještě nikde nezažila, štípe mě do očí, rozmazává mi i voděodolnou řasenku," řekla. Bezradná mladá delegátka začala vyprávět cosi v tom smyslu, že moře bývá slané. Paní reagovala slovy: "Je to vaše chyba, měli jste v katalogu výslovně uvést, že tady je moře slané moc."
Například cestovní kancelář Exim Tours eviduje stížnost turisty na to, že při odlivu nebylo v moři dost vody. Nev-Dama zase dostala vynadáno, že v pokoji na hotelu bylo příliš chladno, pouhých šestnáct stupňů. "Přikládám fotografii teploměru," napsal klient. Byl na ní teploměr na něm nad dvacet stupňů Celsia.
Mezi stížnostmi klientů, které si různé cestovní kanceláře schovávají jako obzvláště úsměvné, jsou například i tyto:
* Stánky s tretkami a otravní prodejci u nich nám zkazili dojem z výletu k pyramidám. Nemohli jsme si kvůli nim vychutnat jejich atmosféru, žádáme proto náhradu psychické újmy, která nám tímto byla způsobena, napsala žena po návratu z Egypta.
* Písek byl příliš rozpálený a k moři nebyla zajištěna žádná přístupová cesta, takže nám nezbývalo chodit přes něj, napsala žena po návratu z Tuniska.
Pěknou sbírku stížností každý rok zveřejňuje Asociace britských cestovních kanceláří. Jedni turisté si stěžovali, že si zaplatili výlet do aquaparku, leč je nikdo neupozornil, že v ceně nejsou plavky a osušky.
Další psal, že byl podveden a že by to cestovka měla řešit: Koupil jsem si na pláži od prodejce značkové brýle, protože mě upoutalo, že je prodává jen za pět eur. Později jsem zjistil, že jsou falešné. Měli byste zamezit přístupu takových prodejců ke svých klientům.
Další stížnost: Poštípali mě komáři. V katalogu nebylo uvedeno, že hrozí toto nebezpečí.
Snad každá cestovní kancelář už zaregistrovala stížnosti na příliš velké vedro, příliš velké vlny, příliš velký vítr. Ovšem pozor, přišly i stížnosti na to, že v moři plavaly ryby. Stejně tak jako na to, že v moři ryby nebyly, takže turisté byli naštvaní, že pod vodou nemají co pozorovat. V tomto směru je úplně jedno, jestli jde o Čechy, Němce, Rusy, Angličany nebo třeba Poláky, podivuhodné stížnosti evidují cestovní kanceláře všech zemí a přicházejí jim ze všech turistických destinací.
Toto bylo například odposlechnuto před třemi lety na španělském ostrově Ibiza. Dvě české turistky:
"Nechápu, proč mají v poledne všude v obchodech zavřeno. Kůže líné to jsou ti Španělé."
"Je jim horko, oni tomu říkají siesta. Nepracují, jsou doma, spí. Ale pak jsou zase v obchodech dlouho do noci."
"Budu si na ně stěžovat. Zavřít obchod a spát po obědě, to by se líbilo každému, ale já to tak nenechám."
Dáma si pak skutečně stěžovala, a to delegátovi cestovní kanceláře. Ten se jí snažil vysvětlit, že česká cestovka jaksi opravdu nemá vliv na to, zda majitel obchodu na Ibize otevře či neotevře svůj krámek. "Mělo by se to řešit na mezinárodní úrovni," uzavřela dáma debatu.
Tak pěknou dovolenou s vlnami, větrem, teplem a jídlem, přesně takovými, jaké vám vyhovují.
