Česká odnož skautingu Junák neměla ve více než stoleté historii rozhodně ustláno na růžích. Byla třikrát zakázána, a to vždy totalitními režimy: jednou (v roce 1940) nacisty a dvakrát (v letech 1950 a 1970) komunisty. Svobodně tedy mohla od svého založení v letech 1911-1912 působit jen 58 let, z toho téměř 30 let před druhou světovou válkou a přes 24 let po listopadu 1989.
Ačkoli oslavy 100. výročí vzniku skautingu v českých zemích proběhly již v roce 2012, spolek Junák - český skaut byl založen na valné hromadě přesně před 100 lety, 15. června 1914. Je jen symbolické, že se skauti na svém letošním březnovém sněmu vrátili právě k tomuto názvu (dosud se nazýval Junák - svaz skautů a skautek ČR).
Dnes má Junák asi 48 tisíc členů ve více než 2000 oddílech a je nejpočetnější dětskou a mládežnickou organizací v republice. Od roku 1911 prošlo skautskými oddíly se znakem v podobě šestilisté lilie s psí hlavou ve svém středu na půl milionu lidí. Zlatým věkem byla první republika (z asi 10 000 členů v roce 1920 vzrostl počet skautů na 60 000 v roce 1939), po druhé světové válce měla organizace na čtvrt milionu členů a v roce 1970 se počet odhadoval na 77 000.
Jak to všechno začalo
Světové skautské hnutí je nyní největší mezinárodní organizací pro děti a mládež, existuje ve 216 zemích a teritoriích světa a má přes 40 milionů členů. Smyslem skautingu je tělesný i duševní harmonický rozvoj člověka a jeho proaktivní působení ve světě, využívá vztahu mládeže k přírodě, smysl pro romantiku, sport a hry.
Za rok vzniku českého skautingu se pokládá rok 1911, kdy profesor tělocviku Antonín Benjamin Svojsík, inspirován návštěvou Anglie, založil na žižkovské reálce v Praze první skautský oddíl. Svojsík ve skautingu sloučil dvě hnutí: skauting založený v roce 1907 anglickým generálem, sirem Robertem Badenem-Powellem, a americký woodcraft, neboli zálesácký způsob života, jaký praktikoval a propagoval spisovatel Ernest Thompson Seton.
V roce 1912 vydal Svojsík knihu Základy junáctví a v srpnu uspořádal první skautský tábor nedaleko hradu Lipnice. Svojsík je také autorem českého způsobu stanování: v roce 1913 předvedl stany na dřevěných podsadách. V červnu 1914 byl pak založen spolek Junák - český skaut. První dívčí odbor Junáka vznikl v roce 1915 a 7. června 1919 byl ustaven Svaz junáků-skautů a skautek Republiky Československé. Na první schůzi ústřední rady Junáka byla zavedena jako znak svazu lilie s hlavou psa na štítě.
První republika a nacismus
Období první republiky bylo zlatou érou českého skautingu. Oddíly Junáka prošla řada známých osobností, například prezident Edvard Beneš, básník Jiří Wolker, lékař Josef Charvát, cestovatel František Elstner nebo příslušník zahraničního odboje Jan Kubiš.
V lednu 1939 se podařilo sjednotit skauty v jednotnou organizaci Junák, zakladatel Svojsík se toho ale nedožil, neboť zemřel v roce 1938. V jeho slovech pronesených před smrtí zazněla i předzvěst junáckého soumraku: "Skauting vylučuje totalitu - totalita vylučuje skauting." Bohužel měl pravdu.
Poprvé byl Junák rozpuštěn 28. října 1940 dekretem nacistického státního tajemníka protektorátu Karla Hermanna Franka (jako vůbec první česká občanská organizace), ale již 11. července 1940 vpadlo gestapo do některých skautských táborů a rozehnalo je. Hnutí pokračovalo v činnosti dále (částečně v ilegalitě a částečně v exilu) a zapojilo se i do protinacistického odboje. Za účast v odboji zaplatilo životem na 700 českých skautů a skautek.
Komunismus a svoboda
Po obnovení Junáka v roce 1945 na sebe nenechala dlouho čekat jeho druhá likvidace komunisty po únoru 1948. Již v březnu 1948 byl Junák rozhodnutím Ústředního akčního výboru Národní fronty začleněn jako dětská organizace do Svazu české mládeže (SČM; z něj o měsíc později vznikl Československý svaz mládeže, ČSM), definitivně byl Junák rozhodnutím ÚV ČSM rozpuštěn 13. září 1950.
Řada skautů se poté stala obětí politických procesů - například v roce 1952 byla skupina v čele se středoškolským profesorem Karlem Průchou odsouzena k dlouholetému vězení za to, že se údajně chystala přepadnout a obsadit Mladou frontu v Praze a zahájit vydávání deníku Evropa. Karel Lešanovský v knize Se štítem a na štítě, věnované skautingu za komunistického režimu, píše o více než 600 odsouzených členech Junáka, mezi nimiž bylo i devět popravených.
Obnovení se Junák dočkal až 29. března 1968, činný byl ale jen přes dva roky. V únoru 1970 byli do Ústřední rady Junáka v rozporu s jeho stanovami kooptováni vybraní členové KSČ, a toto ústředí pak souhlasilo s převedením Junáka do Pionýrské organizace. Junák byl definitivně zrušen výnosem ministerstva vnitra ČSSR 1. září 1970. Část oddílů pak pokračovala v činnosti v jiných organizacích - Československém červeném kříži, Mladých požárnících, Turistických oddílech mládeže a dalších.
Počtvrté byl Junák obnoven 2. prosince 1989, kdy se skautští činovníci sešli v sále Městské knihovny v Praze. V roce 1990 byla utvořena celostátní organizace Český a Slovenský skauting, po rozpadu Československa přijali skauti název Junák - svaz skautů a skautek ČR.
Snad už žádná další pohroma nepřijde, držíme junákům palce!