Již 72 let nás dělí od chvíle, kdy byl v Praze, dne 27. května 1942, spáchán atentát na říšského protektora R. Heydricha.
O pozadí atentátu, jeho provedení i o tragických důsledcích jednoho z nejtěžších období, jakým byla pro náš národ doba nacistické okupace, bylo mnoho napsáno i zdokumentováno. Britské archivy před dvěma roky vydaly další nová svědectví k této události. Na historii bychom neměli nikdo z nás zapomínat. Společně si proto projděme, jak k tomuto období přistoupili v průběhu let někteří filmoví tvůrci.
Již v r. 1943 americký režisér Fritz Lang natočil film HANGMEN ALSO DIE překládaný jako "I katové umírají". Scénář k filmu poskytla povídka "Pražská rukojmí," kterou napsal bezprostředně po atentátu v r.1942 německý spisovatel a dramatik Berthold Brecht. Režisér Lang nacistický teror přiblížil ještě ve filmech Hon na člověka z r.1941 a Ministerstvo strachu z r.1944. Film I katové umírají byl vůbec první film o atentátu, i když s historickými nepřesnostmi, byl velkým holywoodským uznáním významu československého odboje.
V r. 1946 natočil režisér František Čáp okupační drama z ruzyňského letiště, situované do událostí kolem heydrichiády - MUŽI BEZ KŘÍDEL. Film dramaticky vystihuje jednotlivé členy odbojové skupiny na ruzyňském letišti, mechanika Petra Loma v podání Gustava Nezvala a jeho blízké spolupracovníky, rovněž i zrádce Ullmanna v podání Eduarda Linkerse. Tohoto herce jsme mohli také vidět spolu s J.Marvanem a F. Filipovským v okupační bláznivé grotesce " Nikdo nic neví " režiséra J.Macha z r.1947, dějově zasazené na konec 2.sv. války.
Hlavní hrdina dramatu Muži bez křídel je čtrnáctiletý chlapec Jirka (Ladislav Hájek), kterému se podařilo uprchnout před genocidou v Lidicích ke svému strýci, ale jehož osud se na letišti tragicky završí. Film popisuje jednu z největších tragédií, která se odehrála ve válkou zmítané Evropě. Film byl oceněn jak u nás, tak na festivalu v Cannes, kde právem získal v r.1946 mezinárodní cenu.
V r. 1959 natáčí režisér Jiří Weiss hluboce lidský flim "ROMEO, JULIE a TMA" a to na podkladě novely J.Otčenáška (1958) s Ivanem Mistríkem a Danielou Smutnou v hlavních rolích Pavla a Ester. Silný, emotivní a působivý film tragického osudu a nenaplněné lásky studenta a židovské dívky z období heydrichiády s vynikajícím scénářem.
V r. 1997 k této tematice přistoupil i režisér K.Smyczek a natočil televizní adaptaci této novely s Barborou Seidlovou v hlavní roli. Novela spisovatele J.Otčenáška se tak dočkala v rozmezí 38 let dvojího filmového zpracování.
Na motivy stejnojmenné, třetí z jedenácti povídek "Němá barikáda" Jana Drdy z r.1946 natočil v r. 1960 vynikající český režisér Jiří Krejčík drama VYŠŠÍ PRINCIP s Františkem Smolíkem v titulní roli profesora latiny Málka. Brilantní herecký výkon pana Smolíka dodnes zaujme diváka, jakož i procítěný projev mladičké Jany Brejchové, či výborného Ivana Mistríka v roli studentů gymnázia. Mravní odkaz "vyššího principu" se stává aktuální i pro tuto dobu.
V r. 1964 režisér Jiří Sequens natočil jeden z nejlepších česk. historických filmů ATENTÁT, a to jako přesnou, napínavou a působivou rekonstrukci provedení atentátu. Film postihuje nejrůznější souvislosti, od sporu R. Heydricha s admirálem Canarisem, přes výcvik českých parašutistů v Anglii, jejich seskok na naše území, sleduje pak další osudy všech tří parašutistických skupin, včetně závěrečné dramatické scény-tragického boje v kryptě pravoslavného kostela Cyrila a Metoděje v Praze v Resslově ulici. Neméně sugestivní až mrazivá je použitá hudba - symfonie číslo 5, C moll, nazvaná FULL - Osudová od Ludwiga van Beethovena, která jakoby "osudově" zaznívá v úvodu i na konci filmu.
Vynikající byly i herecké výkony R. Brzobohatého, J.Vinkláře, J.Kodeta, L. Mrkvičky, R.Jelínka, L.Munzara a dalších.
V r. 1974 události v protektorátu-likvidace Heydricha a vypálení Lidic, zachytil asi ve dvaceti minutách dvoudílny film SOKOLOVO režiséra Otakara Vávry.
O rok později, v r. 1975 natáčí v USA režisér Lewis Gilbert koprodukční film USA, Československa a Jugoslávie OPERACE DAYBREAK, opět s mnohými historickými nedostatky, ale s obsazením českých herců (J.Abrhám, J.Laufer, J.Krampol,V. Jandák). Parašutisty Jana Kubiše a Josefa Gabčíka ztvárnili v tomto filmu američtí herci Timothy Bottoms a Anthony Andrews.
Nejmladší filmy naší produkce s touto tematikou jsou PROTEKTOR z r. 2009 režiséra Marka Najbrta s Janou Plodkovou v hlavní roli a LIDICE z r. 2011 s Karlem Rodenem v hlavní roli. Scénář k filmu Lidice napsal podle vlastní knihy "Nocturno" dr. Zdeňek Mahler jako rekonstrukci skutečného příběhu soukromé tragédie jedné rodiny na pozadí historických událostí. Za nejlepší scénář byl dr. Mahler právem oceněn v r. 2011 Českým lvem. V režii Petra Nikolaeva jsme měli možnost shlédnout tento film v televizi.
Z televizní tvorby si připomeňme dvoudílný film režiséra J. Stracha z r. 2007 OPERACE SILVER A. Příběh lásky, hrdinství, zrady i slabosti, odehrávající se v krátkém časovém úseku v době, kdy našemu národu šlo o všechno. Osud dvou krásných, mladých žen a jejich manželů v konfrontaci s osudy tří parašutistů - Valčíka, Bartoše a Potůčka.
Děj s tragickým vyústěním se odehrává v Pardubicích. Mladý režisér J.Strach dobře zvolil herecká obsazení-I.Trojan, K.Issová, T.Vilhelmová, J.Dvořák a skvěle vystihl závažnost této doby.
Z filmové tvorby zabývající se tematikou 2.sv.války připomeňme:
Daleká cesta-1948, režie Alfred Radok
Démanty noci-1964,scénář Arnošt Lustig, režie Jan Němec
Modlitba pro Kateřinu Horowitzovou-1965, scénář Arnošt Lustig,režie Antonín Moskalyk
Spalovač mrtvol-1968, scénář Ladislav Fuks, režie Juraj Herz
Schindlerův seznam-1993, režie Steven Spielberg
Všichni moji blízcí-1999,scénář Jiří Hubač, režie Matej Mináč-"pietní film"
Musíme si pomáhat-2000,scénář PetrJarchovský, režie Jan Hřebejk
Pianista- 2002, režie Roman Polanski.
Zvláštní postavení s tematikou 2.sv.války z okupované Francie mají komediální odlehčené parodie francouzské filmové produkce: Velký flám z r. 1966 a trilogie - Kam se poděla sedmá rota, Návrat sedmé roty a Sedmá rota za úplňku z let 1973-1975.
Z české produkce je to již výše zmíněná komedie z r. 1947 Nikdo nic neví a o 50 let později natočená situační komedie plná zápletek, rovněž o konci 2.sv.války, režiséra J.Chlumského- Stůj, nebo se netrefím z r. 1997.
