Expedice oksroN: v ořechové skořápce

...Pokračování

V kterémsi turistickém průvodci Norskem se tvrdí, že určitou část Norska Norové nazývají "Norsko v ořechové skořápce". Poněkud krkolomný text, ne? Skoro tak jako je krkolomná dvacetikilometrová cesta vlakem po vyhlídkové trase z Flomu do Myrdalu. A právě tam se naše Expedice vydala prozkoumat pravdivost tohoto tvrzení.

Flom jsme našli celkem snadno při přejezdu z Bergenu do Trondheimu a když jsme tam přijeli, už z dálky jsme byli u vytržení. Z údolí mezi horami trčela obrovská výletní loď a zprvu jsme nemohli pochopit,jak je to možné. Pár minut jízdy vneslo do našeho tápání jasno. Loď stojí ve vodě na konci fjordu a letmý pohled do mapy nám prozradil, že fjord se jmenuje Auerlandsfjord. Městečko jako na dlani. Nástupiště na vlak do Myrdalu sto metrů od parkoviště.

Je to jednoduché. Zaplatíte, usednete a jedete. To se může opakovat několikrát za den. Zaplatili jsme, usedli, jeli a postupně nevycházeli ze stavu, který jedno rčení označuje jako Jiříkovo vidění. Přestáváme se kochat pouze když projíždíme jedenadvaceti tunely na celkové dvacetikilometrové trase. Převýšení 866 m dokonce přinutilo projektanty jeden z tunelů tvarovat do spirály. Pět brzdových systémů vlakové soupravy má zajistit bezpečnost cestujících, kterým se tají dech při výhledu z oken a tak je myšlenky na bezpečnost neprovázejí ani náhodou. Vodopádů nepočítaně a ten největší nás přivítal při jedné ze zastávek vlaku. Vystupujeme, proplétáme se mezi Japonci, ověšenými kamerami a za minutku jsme na plošině pod vodopádem.

Trochu napětí před tím, než vám fotografie ukáže tu krásu, jistě neuškodí. A tak vám musím říct, že než jsme sem dojeli, pěkně nás bolelo za krkem. To od toho, jak jsme otáčeli hlavu na všechny strany, aby nám z cesty nic neuniklo. Nikoho ani nenapadla myšlenka na posilnění, ba nikomu nebylo ani špatně a tak plácačka zůstala nadále v brašně s červeným křížem. A teď to přišlo.

Na plošinu jsme dorazili mezi prvními. Za chvíli na ní nebylo k hnutí. Jak sami můžete vidět, když se podíváte na přiloženou fotografii, pohled je to úchvatný a když si k tomu přimyslíte hukot vodopádu a spršku jemných kapek vody, jste tam s námi a možná jsme vás nalákali, že to brzy zkusíte v reálu. Jak vidno ze snímku, ne všechny vodopád uchvátil. Muž s pokročilou pleší má zřejmě zcela jiné představy o využití volného času. Koneckonců proč ne?

Po deseti minutách se s námi loučí švarná dívka na útesu písní, jejimž slovům sice nerozumíme, ale je to docela pěkná tečka za touto kratochvílí. Konečná stanice je v Myrdalu, městě, kterým vede bergenská železniční trať a napovídá, že se sem můžete podívat i když použijete k cestě vlak. Vystupujeme a prohlížíme si nádraží. Zvukovou kulisu tvoří mladík v norském kroji s heligonkou na prsou a několika lidovými písněmi v repertoáru. Tleskáme a přehrabujeme se v suvenýrech. Zpáteční vlak jede až za hodinu, a tak sledujeme tok jedněch peřejí na chodníku vedle nich a žhavíme kamery i fotoaparáty. To aby bylo co nastříhat do filmu, který po každé Expedici dáváme dohromady. Ve zbylém čase jsme zjistili, že z Myrdalu je možné vykonat několik turistických výšlapů, nicméně vracíme se zpět do Flomu. Unavení a hladoví už spíše než krajinu sledujeme hodinky, které nám říkají, za jak dlouho usedneme ke společnému kufru, abychom zavzorkovali a dostali se do kondice pro další cestu. Přesto nám však neunikl krásný pohled do údolí před Flomem i skutečnost, že kuřáci si nejen ve vlaku, ale skoro kdekoliv v Norsku na veřejnosti ani nešluknou.

A co to vlastně je to Norsko v ořechové skořápce? Jako celek je to okružní vyhlídková jízda, která je jednou z nejznámějších vyhlídkových tras v Norsku. Začíná v nedalekém Vossu a svezete se při ní autobusem, vlakem i lodí. Čekají vás, jak jinak, nádherné výhledy na vodopády, fjordy, jezera, hory a údolí. Jistě jste pochopili, že jsme z této trasy vyloupli jenom jednu hrozinku a těžko říct, jestli tu nejsladší. Na celou "skořápku" jsme neměli ani peníze, ani čas.

Uvažuji,co příště. Nechcete mně poradit? Vezměte tužku, zavřete oči a pohybujte s ní nad mapou Norska. Až vás bude bolet ruka, hrot tužky určitě označí nějaké místo. A třeba tam jsme zrovna také byli. Tak neváhejte!