To, co se už nějakou dobu povídá, potvrzují čísla – mladí lidé v Česku zůstávají u rodičů mnohem déle než dřív a založení rodiny odkládají do stále pozdějšího věku. Zároveň přibývá sňatků s větším věkovým rozdílem snoubenců i těch, kde je starší nevěsta než ženich. Roste také podíl manželství, kde má muž nižší vzdělání než jeho žena. Ukázala to velká rodinná statistika Českého statistického úřadu (ČSÚ).
„Dochází k odkládání zakládání rodiny, ne k odmítání rodinného života. Přetrvává model rodiny se dvěma dětmi,“ upřesnila analytička Iva Kohoutová.
Mladí žijí s rodiči výrazně déle. Před dvěma desetiletími u nich žilo 15 procent žen a zhruba třetina mužů od 25 do 29 let, loni už to bylo 31 procent žen a téměř polovina mužů. Se starými rodiči je i každý devátý muž - mamánek - od 35 do 39 let a každá dvacátá stejně stará žena.
Zájmy lepší než rodina
Podle experta ČSÚ Ondřeje Nývlta se česká společnost po listopadové revoluci výrazně proměnila, odrážejí to právě změny v rodině. „Dochází k tomu, co v západních společnostech bylo už v 60. letech. Sílí individualizace,“ podotkl Nývlt.
Opožděný odchod z domova podle něj souvisí se třemi faktory. Zvyšuje se podíl těch, co studují na vysokých školách. Vzdělávací proces se tak prodlužuje. Změnily se také hodnoty ve společnosti, takže mezi generacemi potomků a rodičů nepanují radikální střety a rozpory. Roli hrají ovšem i finance. Samostatné bydlení je drahé, mladí raději utratí peníze za cestování či koníčky.
Iva Kohoutová podotýká, že podíl těch, co neopouštějí rodinné hnízdo, se zvedá ve většině evropských států. Česko patří mezi čtyři země, kde je nárůst nejvýraznější. Podobná situace je v Maďarsku, Bulharsku a na Slovensku.
Ženy jsou vzdělanější
Přibývá i nesezdaných párů. Soužití "bez papíru" berou lidé podle statistiků spíš ale jako mezistupeň před manželstvím. Pokud se do takového svazku narodí děti, často se poté lidé vezmou.
Podle Kohoutové negativním jevem porevolučního vývoje byl růst rozvodovosti. Víc chlapců a děvčat tak vyrůstalo jen s jedním rodičem. Trend se však před šesti lety zastavil.
I když si v Česku muži nejčastěji berou mladší partnerku, postupně přibývá svateb se starší nevěstou a mladším ženichem a více je také dvojic, kde je větší než desetiletý věkový rozdíl. „Tyto svazky bývají méně stabilní a častěji se rozpadají,“ poznamenala Kohoutová.
V roce 1993 byli muži starší než jejich ženy v průměru o 4,7 roku, teď už je to o 5,5 roku. V manželstvích, kde byla starší partnerka, činil věkový rozdíl před dvěma desetiletími v průměru tři roky a nyní téměř čtyři roky. Mladší muž byl zhruba v každém dvanáctém manželství a ve skoro pětině nesezdaných soužití. V každém dvacátém manželství je pak partnerka o více než deset let mladší než její partner.
Polovinu sňatků uzavírají v Česku lidé se stejným vzděláním. Zvedá se ale podíl svateb, kdy ženich má nižší vzdělání než nevěsta. Je jich skoro čtvrtina. Kohoutová připomněla, že tři pětiny absolventů vysokých škol tvoří nyní ženy.
