První manželství se mi moc nepovedlo. Až na dva bezva kluky. Pak jsem se musela hodně otáčet, abych je uživila, a když se mi oženili, zjistila jsem, že už sama být nechci.
Jenže roky ubíhaly a ten spravný chlap nikde. Až jsem začala kamarádit s Albim. A pak spolubydlet. No a právě týden po mých šedesátinách jsme měli svatbu.
Všechny strachy z budoucnosti a samoty jsou pryč a je nám spolu moooc fajn. Jsme šťastní, zamilovaní, čerství šedesátníci, novomanželé a důchodci. Trochu opelichaní holoubci.
Ale těšíme se, kam si zaletíme. Pro začátek na Kanárské ostrovy a pak za vnoučaty.
Nebojte se stáří, můžete přece taky!
