Život apačského náčelníka Geronima je zahalen pochybnostmi. Pro své věrné spolubojovníky byl neohroženým obhájcem práv indiánů, jiní v něm viděli obyčejného vraha bělochů. Spekulace se také vedou o významu jeho odboje v dějinách indiánských válek. Jeho kapitulace v roce 1886 se každopádně stala významným milníkem v dějinách amerických indiánů.
K Vinnetouovi měl daleko
Geronimo, indiánským jménem Goyathlay nebo Gokhlayeh (Ten, který zívá, zkráceně Zíval), se narodil nejspíše v červnu 1829 na pomezí Arizony a Nového Mexika. Patřil k poměrně komplikované skupině čirikavských kmenů Apačů. Zásadní obrat v jeho životě nastal údajně v březnu 1851, kdy mexičtí vojáci při masakru u Kaskiyehu zabili jeho ženu, tři syny a matku. To tvrdil samotný Geronimo, ale jinak se o klíčovém okamžiku jeho života vedou polemiky. Za vyvrácenou se považuje dřívější domněnka, že Geronimo posloužil Karlu Mayovi coby předloha pro Vinnetoua.
Geronimovi a jeho bojovníkům se dlouho dařilo unikat trestným výpravám, které proti nim vedla armáda. Jeho styl boje připomínal partyzánskou válku. Zpočátku nepatřil mezi nejslavnější bojovníky, situace se ale změnila v roce 1874, kdy zemřel náčelník čirikavských Apačů Cochise.
Jak přišel ke jménu Geronimo
Někdy na počátku 50. let získal jméno, pod kterým se proslavil – Geronimo. Mexičtí vojáci se prý při jeho útocích obraceli ke svatému Jeronýmovi a indiánskému náčelníkovi se to jméno zalíbilo.
V září 1886 však Geronimo svůj stále zoufalejší boj vzdal. Kapituloval a byl převezen na Floridu a posléze do rezervace u Fort Sillu v Oklahomě. Tam se potom stal v posledních letech svého života turistickou atrakcí. Prodával své fotografie a vyráběl různé suvenýry. Legendární náčelník zemřel před 105 lety, 17. února 1909, na zápal plic. Ten si údajně uhnal poté, co jako osmdesátiletý v opilosti spadl z koně do studené řeky.