Filozof Immanuel Kant:
vtipný myslitel a vypravěč

„Dvě věci naplňují mysl obdivem a úctou: hvězdné nebe nade mnou a mravní zákon ve mně.“ To jsou slavná slova německého filozofa Immanuela Kanta, jednoho z nejvýznamnějších evropských myslitelů a tvůrce takzvaného kritického čili transcendentálního idealismu. Kant významně ovlivnil pozdější romantické a idealistické filozofy 19. století a novější filozofii vůbec.

Narodil se 22. dubna 1724 v pruském Královci (dnešní ruský Kaliningrad). V roce 1740 začal studovat nejprve teologii, tu ale záhy opustil a věnoval se filozofii a přírodním vědám, zejména matematice a fyzice. Po smrti otce musel přerušit studium a vydělával si jako domácí učitel. Promoval v roce 1755 a na univerzitě zůstal jako soukromý docent.

Jeho Kritikou čistého rozumu z roku 1781 začíná nové pojetí filozofie, zejména v epistemologii (teorii poznání) a v etice. V dalším díle s názvem Kritika praktického rozumu z roku 1788 zdůraznil autonomii mravního citu, čili schopnosti rozhodnout se pro jednání podle určitých zásad a norem, nezávisle na vnějších podmínkách, jak to vyjadřuje kategorický imperativ.

Kant se řídil přesným denním rozvrhem: vstával v pět hodin, dopoledne přednášel, k obědu často zval hosty a odpoledne chodil na procházku. Též hrával dobře karty i kulečník a ve společnosti byl oblíbený jako skvělý vypravěč. Na jeho přednášky vzpomínali jeho žáci s nadšením: Kant byl vtipný a vedl své posluchače k samostatnému myšlení.

Renomovaný filozof zemřel před 210 lety, 12. února 1804.