Synonymem pseudovědeckých brutálních pokusů nacistických lékařů na vězních koncentračních táborů za druhé světové války se stal Josef Mengele. V táboře Osvětim za války prováděl tento „Anděl smrti“, jak byl přezdíván, hrůzné experimenty, zejména na dvojčatech, a rozhodoval i o tom, kdo po příjezdu půjde rovnou do plynové komory. Osobně tak měl na svědomí přes 400 tisíc životů, převážně židovských.
Podle svědků bylo děsivé i Mengeleho nevyzpytatelné chování. Lidem například vykal, všechny zdravil nebo si dokázal hrát s dětmi, které za okamžik v rámci pseudovýzkumu usmrtil.
Po válce sice Mengele skončil v zajetí, ale v létě 1945 byl omylem propuštěn. Poté žil pod falešným jménem na zemědělské usedlosti v americké okupační zóně a v roce 1949 odletěl do Argentiny, kde se stýkal s dalšími nacisty a provozoval praxi na umělé potraty.
Poté, co izraelští agenti vypátrali a unesli z Argentiny do Izraele hlavního architekta vyhlazování Židů Adolfa Eichmanna, se další domovinou Mengeleho stala Paraguay a nakonec Brazílie. Podle velitele operačního týmu Mossadu Rafiho Ejtana tato izraelská tajná služba o Mengelem věděla. Mossad se ale možnosti Mengele dopadnout vzdal, aby neohrozil zadržení Eichmanna. Když se pro Mengeleho po několika týdnech agenti Mossadu vrátili, už ho nenašli.
Válečný zločinec Mengele tak zemřel před 35 lety, 7. února 1979 v Brazílií. V nedožitých 68 letech ho při plavání postihla buď křeč, nebo infarkt – a on se utopil.
