Podivné probuzení

Podivné probuzení,
kus pravdy a kus snění,
včerejší krásná slova
a barvy do zlatova,
hra s myslí nespoutanou
a city, které planou.

Já mnu si zvolna oči
a svět se trochu točí,
jak omamná chuť vína,
na sny se zapomíná,
daň z lásky, která není,
a rozum při zatmění.

Životní magistrála
a touha, která zrála,
teď oči rozkoukané
už vidí nevídané,
a s něhou, která bolí,
si sladím kávu solí.