Ovlivnila ženský tenis jako málokdo jiný. Byla bojovnicí na kurtu i v životě. Precizní hrou ničila v 60. a 70. letech soupeřky, v letech 1966–1974 byla střídavě šestkrát světovou jedničkou, ale také usilovně bojovala za stejná práva (i odměny) pro ženy. V roce 1973 založila dodnes fungující Ženskou tenisovou asociaci (WTA). To ale není zdaleka všechno, čím americká tenistka Billie Jean Kingová poutala pozornost nejen tenisové veřejnosti. Ve svých 37 letech v roce 1981, když byla už 16 let vdaná, se přiznala – jako vůbec jeden z prvních vrcholových sportovců světa – k lesbické orientaci.
Je moudrá a má vize a nápady
V posledních letech se někdejší fenomenální tenistce dostává poct z mnoha stran. V srpnu 2006 bylo po ní přejmenováno Národní tenisové centrum v New Yorku, dějiště grandslamu US Open, a v srpnu 2009 ji za boj za práva žen a osob s homosexuální orientací dal Prezidentskou medaili svobody Barack Obama. „Je to pro mě i pro USA příležitost říci díky jednomu z nejmilejších občanů této země a všech zemí světa vůbec,“ pronesl tehdy Obama.
O inspiraci Kingovou mnohokrát mluvila například Navrátilová. Pro Australanku Margaret Courtovou, která vyhrála nejvíce grandslamových titulů z žen v historii, byla Kingová „největší soupeřkou ze všech“. Obdivně o ní mluvila třeba i vítězka 18 singlových Grand Slamů Chris Evertová: „Je jednou z nejmoudřejších bytostí, které jsem kdy potkala, má vize a nápady, o kterých si mohou ostatní nechat jenom zdát. Kingová je mou učitelkou, radila mi nejen o tenisu, ale i o mých láskách, vztazích s rodiči či výchově dětí. A to ona sama žádné nemá.“
Milostná aféra smetla manželství
Soukromý život této legendy byl středem zájmu médií hlavně v roce 1981, kdy vyšla najevo její sexuální orientace. Kingová sice vyhrála soud s bývalou osobní asistentkou a zároveň tehdejší milenkou Marilyn Barnettovou (stýkala se s ní od 1971), aféra ji ale stála mnoho sil i peněz. Ani manželský svazek, který uzavřela s Lawrencem Kingem v září 1965, tomuto odhalení lesbické orientace neodolal – rozvod se konal v roce 1987.
V roce 2007 ke svému sexuálnímu životu řekla: „Padesát procent homosexuálů ví už ve třinácti, jak na tom jsou. Já patřila do té druhé padesátky. Nikdy bych si Lawrence nevzdala, kdybych to tušila. To bych mu nikdy neudělala. Když jsme se v mých jednadvaceti letech brali, byla jsem do něj bláznivě zamilovaná.“
Tenis, to bylo správné rozhodnutí
Kingovou upoutal v dětství nejprve softbal. V tomto sportu sice vynikala nad ostatními stejně jako její bratr Randy, bývalý nadhazovač v baseballové MLB, brzy však rodiče pochopili, že pro ni bude lepší zvolit sport, v němž je více „ženskosti“. A jejich správné rozhodnutí přineslo velmi rychle své ovoce. Na grandslamových turnajích debutovala v roce 1959 v 15 letech, o rok později se už radovala z prvního vítězství ve dvouhře na turnaji ve Filadelfii.
Nejen výkony na kurtu, ale také bojovným prosazováním názorů na veřejnosti pomohla Kingová ke změně v pohledu na ženský tenis a ženy ve sportu vůbec. Jako vůbec první sportovkyně vydělala více přes 100 tisíc dolarů za rok (1971), přesto v dobách její největší slávy na přelomu 60. a 70. let nedostávaly ženy zdaleka tolik peněz na odměnách jako muži. Členka tenisové Síně slávy spolu s dalšími hráčkami proto nejprve bojkotovala některé turnaje kvůli nedostatečným finančním odměnám a později založila vlastní okruh Virginia Slims Tour. Její snaha vyvrcholila ustavením Ženské tenisové asociace (WTA) v roce 1973.
Gratulace z celého světa
Po skončení aktivní kariéry se svého sportu nevzdala a vedle působení ve WTA trénovala mnoho světových hvězd a například dovedla USA ke čtyřem titulům ve Fed Cupu v roli kapitánky (jako hráčka se podílela na sedmi vítězstvích USA). Kingová napsala také několik autobiografických knih, působila jako komentátorka tenisových přenosů a dokonce hrála v několika televizních seriálech.
Ikona světového ženského tenisu Billie Jean Kingová se narodila v kalifornském Long Beach 22. listopadu 1943 – právě teď tedy slaví 70. narozeniny a přijímá gratulace z celého světa.
Ohromující sportovní bilance:
175 vyhraných turnajů!
Kingová vyhrála ve dvouhře a čtyřhře celkem 175 turnajů, což ji řadí na třetí místo historického pořadí za Martinu Navrátilovou a Chris Evertovou. Vybojovala 39 grandslamových titulů (12 ve dvouhře, 16 ve čtyřhře a 11 v mixu), z toho nejvíce (20) ve Wimbledonu. Větším počtem grandslamových vítězství než ona se mohou pyšnit jen Courtová (62) a Navrátilová (59). Na wimbledonské trávě triumfovala poprvé jako sedmnáctiletá v roce 1961 společně s krajankou Karen Hantzeovou ve čtyřhře. Tehdy ji znali tenisoví diváci ještě pod dívčím jménem Moffitová. Celkem si během profesionální kariéry v letech 1968–1983 vydělala téměř dva miliony dolarů.
Tenisový „souboj pohlaví“:
žena porazila muže!
Přestože odehrála mnoho nezapomenutelných finálových zápasů včetně vůbec nejdelšího wimbledonského z roku 1970, kdy podlehla Courtové 12:14 a 9:11, upoutala nejvíce pozornosti zápasem, který není uveden v žádných oficiálních záznamech. V „souboji pohlaví“ porazila v září 1973 bývalého wimbledonského vítěze Bobbyho Riggse před zraky rekordního počtu 30 492 diváků 6:4, 6:3, 6:3 a rázem se stala vzorem feministek na celém světě. Riggsovi bylo ale tehdy 55 let a Kingová hrála ve své životní formě.
