Hrdí na české občanství jsou především lidé starší 60 let a absolventi středních i vysokých škol. K vlastenectví se také většinou hlásí občané, kteří svoji životní úroveň označují jako dobrou, a voliči od politického středu směrem doprava.
Hrdost se pomalu vytrácí
Hrdost českých občanů na státní příslušnost k České republice však postupně mírně klesá. Podle říjnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) jsou na české občanství hrdí čtyři z deseti lidí, 42 procent oslovených je neutrálních a 14 procent v této souvislosti pociťuje stud.
Hrdost byla v minulosti vyšší a stud méně častý. V říjnu před dvěma lety hrdost vyjádřilo 47 procent, stud devět procent dotázaných. Na podzim 2007 se k hrdosti na české občanství hlásila bez procenta polovina lidí, stydělo se šest procent. Ještě v prosinci 2001 a 2005 hrdost na české občanství vyjádřila nadpoloviční většina dotázaných.
„Na tomto trendu se pravděpodobně projevuje i zklamání občanů z korupčních kauz a úrovně politické reprezentace,“ domnívá se socioložka Dana Široká.
Většina by vlast neměnila
Českou republiku by si v případě možnosti volby vybraly k životu téměř dvě třetiny českých občanů, pětina dotázaných by si ji "spíše" nezvolila a sedm procent "rozhodně" nevybralo. „Podíl lidí, kteří by si v případě možnosti volby země, ve které budou žít, zvolili Česko, však trvale klesá,“ uvedlo CVVM. Ještě v prosinci 2001 život v České republice preferovaly tři čtvrtiny Čechů, před dvěma lety to bylo sedm z deseti lidí.
K účasti na obraně Česka v případě jeho vojenského ohrožení by se podle průzkumu rozhodně dobrovolně přihlásila téměř desetina občanů, 23 procent by se podle svých slov "spíše přihlásilo". Další čtvrtina dotázaných uvedla, že by se k obraně země "spíše nepřihlásila", zhruba stejný podíl byl těch, kteří by se "rozhodně nepřihlásili".
Ochotnější účastnit se dobrovolně obrany země byli lidé ve věku 30 až 44 let, dotázaní s VŠ vzděláním, vyšším příjmem a dobrou životní úrovní.