Stál nejen u počátků lyžování a turistiky v Krkonoších, ale zasloužil se i o českou kulturu – podporoval vznik Národního muzea, byl jednatelem sboru pro vybudování Národního divadla, založil českou školu ve Vídni, financoval spisovatele Karla Jaromíra Erbena i významný přírodovědný časopis Živa.
Měl velmi široký záběr
Hrabě Jan Nepomuk Harrach byl také úspěšný a originální podnikatel. Na jednom ze svých statků založil rolnickou školu, dosahoval výborných výsledků ve včelařství, vaření piva i sklářství. Zároveň experimentoval s pěstováním tabáku a založil rozsáhlé morušové sady.
Šlechtic, narozený před 185 lety, 2. listopadu 1828 ve Vídni, vyrůstal v prostředí, které zdůrazňovalo jeho české kořeny. Matka pocházela ze starobylého českého rodu Lobkowiczů.
Politickou činnost zahájil Harrach v roce 1870 v zemském sněmu, později byl i poslancem v říšské radě ve Vídni, kde vydatně hájil české zájmy.
Z Jilemnice udělal kolébku lyžování
Vřelý vztah měl ke Krkonoším. V roce 1860 převzal správu jilemnického panství, kde věnoval pozornost především rozsáhlým lesům a zpracování dřeva. Lesní hospodářství za něj dosáhlo jednoho ze svých vrcholů. V Krkonoších založil v roce 1904 první přírodní rezervaci na rozloze 60 hektarů. Současně podporoval turistický ruch – některé oblasti Krkonoš zpřístupnil novými cestami. Rozmachu turistiky pomohl i tím, že v roce 1892 nechal přivézt první lyže a učinil tak z Jilemnice kolébku českého lyžování.
Hrabě Harrach zemřel 12. prosince 1909 v 81 letech ve Vídni a pohřben byl 17. prosince 1909 v rodinné hrobce v Horní Branné.