A je to zase tady. Tuto neděli nastane zimní čas, ve 3:00 středoevropského letního času se měření času vrátí o 60 minut zpět na 2:00 času středoevropského. Evropa tak jako každoročně opustí na zhruba pět měsíců letní čas a vrátí se k astronomickému času. Přechody na středoevropský čas poslední říjnovou neděli a naopak na letní čas poslední březnovou neděli často vyvolávají diskuse o tom, zda jsou tyto změny zdravotně bezpečné a zda vůbec jsou k něčemu dobré.
Lidé často argumentují tím, že jim časový posun působí zdravotní potíže. Podle psychologa Karla Humhala je to individuální, roli hraje počasí i zdravotní stav. Změnu snášejí hůře lidé chronicky nebo těžce nemocní a také senioři.
Podle Petera Šóše z Národního ústavu duševního zdraví si budou lidé na zimní čas zvykat až šest dnů, hrozí poruchy spánku a také více infarktů. V období bezprostředně po změně může být také více pracovních úrazů, dopravních nehod a sebevražd. Příčinou je narušení tzv. cirkadiánního rytmu, což je přibližně čtyřiadvacetihodinový interval, v němž se střídají spánek a bdění. Posun hodin změní základní časový impuls, kterým je světlo, pro nastavení tohoto rytmu. Orgány těla mají vlastní vnitřní buněčné hodiny a nové načasování nějakou dobu trvá.
Dobrá zpráva podle Šóše je, že tělo se na tuto změnu dá připravit. Pro usnadnění přechodu vnitřních biologických hodin na zimní čas radí jít ve čtvrtek a v pátek spát a vstávat o 15 minut a v sobotu a v neděli o 30 minut později než obvykle. Doporučuje také vystavit se po probuzení dennímu světlu, tedy jít ven na krátkou vycházku, a vyváženě posnídat. Pokud se přidá pár protahovacích cviků, klesne i tělesný stres z časového posunu.
Původním záměrem změny času bylo lépe využít denního světla a ušetřit na svícení. Energetikové ale dávají odpůrcům letního času za pravdu. Střídání času se projevuje jen zanedbatelně a úspory elektřiny nepřináší. Větší vliv na spotřebu energie má počasí.
Ustálení času prosazují i někteří politici v europarlamentu. Aktuálně se proti střídání zimního a letního času chystá petice, která bude mít formu občanské iniciativy. Aby se jí zabývala Evropská komise, musí pod ní být milion podpisů. Cílem není zrušit letní čas, ale zastavit střídání času.
Jako první přišel v roce 1784 s návrhem zavést letní čas zřejmě Američan Benjamin Franklin. V českých zemích byl zaveden za první světové války v letech 1915 a 1916, vrátil se za druhé světové války v roce 1940 a využíval se do roku 1949. Obnovil se v roce 1979 v důsledku ropné krize a energetických problémů. V tehdejších státech EU byl přitom již od roku 1976. V tuzemsku trval letní čas až do roku 1995 šest měsíců, od roku 1996 se Česko přidalo ke zvyklostem Evropské unie a letní čas prodloužilo na sedm měsíců.
