Pokud se jmenujete Marie, pak vězte, že vás s tímto jménem v České republice žije přes tři sta šestnáct tisíc a žádné jiné křestní jméno tady není častější. A také je vás nejvíce ve vyšším věku, většina z vás je v penzi. Úplně nejvíce je vás mezi sedmdesátnicemi, v roce vašeho narození tohle jméno opravdu frčelo.
Naopak málokterá třicátnice či čtyřicátnice se jmenuje Marie. Ale žádný strach, Marušky, vaše jméno nevymizí, nyní je opět velmi oblíbené, rodiče ho dávají holčičkám už zase často.
Návrat ke kořenům
Jméno Marie je ukázkou toho, jak si současní mladí lidé oblíbili stará jména a dávají je teď svým dětem. „Jména podléhají módě jako cokoli jiného,“ říká Miroslava Knappová, která je autorkou několika knih týkajících se křestních jmen a soudní znalkyní v tomto oboru. „Zatímco v devadesátých letech dvacátého století lidé často dávali jména exotická a zahraniční, nyní se mnozí Češi vrátili k těm starým českým, “ vysvětluje.
Hodně zajímavého se v tomto směru dá vyčíst z údajů Českého statistického úřad. Například to, že dnešní sedmdesátníci se nejčastěji jmenují Marie, Josef, Jana, Jiří, František, Jaroslav, Jan, Václav a Eva. To jsou jména, která v roce 1943 lidé dávali dětem nejčastěji. Mezi těmi, kterým je nyní šedesát, je hodně Zdeňků, Eviček a Alenek – v roce 1953 byla tato jména pro novorozence velmi oblíbená. Mezi padesátníky najdeme hodně žen jménem Ivana, Hana, Jana, z mužů je mezi nimi mnoho Petrů, Pavlů a Milanů. A současná generace? Novorozenci jsou Jakubové, Tomášové, Vojtěchové, Matyášové, Matějové, Elišky, Terezky, Adélky, Aničky, Amálky.
„Moje prababička se jmenovala Leokadie, její sestra byla Otýlie,“ vypráví pětatřicetiletá Monika. „Chtěla jsem dát jedno z těchto jmen své dceři, ale rodina se postavila proti. Dodnes toho lituju. Chtěla jsem staré české jméno, tak jsem zvolila Amálii. Jenže jen v jedné třídě jsou teď Amálky tři, další dvě jsou na našem hřišti,“ vypráví.
Jména by se měla dědit
Přibývá Františků, Antonínů, Kryšpínů, Vojtěchů, Matějů, Štěpánů. V jedné rodině nedávno vypuklo přímo pozdvižení, když maminka dala svému narozenému synovi jméno Bartoloměj. „Proč tak otřesné starobylé jméno?“ nadávala jí její maminka, táta, manžel i bratr, ale dotyčná si prosadila své. „Mimo jiné proto, že jsem se snažila udělat rodokmen naší rodiny a přišla jsem na to, že jeden můj dávný předek toto jméno nosil. Myslím, že v rodinách by se jména měla dědit,“ vypráví dotyčná třicetiletá Andrea.
Matrikářky potvrzují, že Češi se doslova zamilovali do jmen, která nosili jejich prapředci nebo jsou známá už jen z historických románů. Trendu podléhají i různé známé osobnosti. Například skladatel Petr Hapka pojmenoval své syny Haštal, Kašpar a Mikuláš. Herečka Veronika Žilková dala své nejmladší dceři jméno Kordula. Dcera herečky, modelka Agáta Hanychová také podlehla trendu a má syna jménem Kryšpín.
„Když jsem chodila do školy, bylo nás v ročníku několik Miroslav, Jaroslav, Stanislav. Také s námi chodila Věnceslava a Miloslava,“ vypráví osmdesátiletá Květoslava. „Všímám si, že jména končící na koncovku „slav“, u malých dětí nyní téměř neslyšíme,“ upozorňuje. A je to pravda, tento typ jmen současní rodiče novorozenců zatím neberou na vědomí. Ale kdo ví, před deseti lety by také nikoho nenapadlo, že mladí lidé budou s nadšením dávat jména jako je Eliška, Anička, Maruška, Josífek či Vojtíšek. Takže, uvidíme, možná, že jednou zase české školky a školy zaplaví zase i Slávečci a Slávečky.