Utratí za jídlo, elektřinu, plyn nebo za bydlení víc lidé žijící ve městě, či na vesnici? Ve srovnání Českého statistického úřadu (ČSÚ) vycházejí vyšší životní náklady na život městským rodinám, ale vyšší výdaje provázejí zase vyšší platy. Kdo tedy žije laciněji?
Není to tak jednoduché, životní náklady se liší podle řady parametrů.
Podle statistiků lidé na vesnici utratí měsíčně méně proto, že mají menší mzdy a jsou nuceni více šetřit. „V malých obcích, které mají méně než dva tisíce obyvatel, vycházely v loňském roce měsíční výdaje na osobu ve výši 10 137 korun. Ve velkých městech, kde žije více než 50 tisíc obyvatel, potřebovala v průměru každá osoba měsíčně na život o 2519 korun více a dosáhla tak na částku 12 656 korun,“ říká Pavel Širmer, člen oddělení sociálních šetření ČSÚ.
Čím větší město, tím větší nájem
Z výsledků analýzy vyplývá, že velikost obce podstatně ovlivňuje, za co musí lidé platit. Ve velkých městech jsou nejvyšší výdaje za bydlení a energie. „Ve velkoměstech tvoří nájmy, hypotéky a platby za energie bezmála čtvrtinu (25 procent) ze všech rodinných výdajů,“ upřesnil Širmer. Velkoměstská domácnost zaplatila za bydlení a energie průměrně 5655 korun, což bylo o 40 procent více než u domácností v obcích s nejnižším počtem obyvatel. Tam tyto výdaje dosáhly podílu 18 procent a staly se až druhou nejvýznamnější položkou.
Lidé na vesnicích sice platí celkově za bydlení méně, ale větší podíl tvoří náklady za energie. „To souvisí s faktem, že v případě rodinného domku je provoz nákladnější než u obydlí v bytovém domě. Průměrné náklady na elektřinu a plyn byly v malých obcích proti velkoměstům vyšší o necelé dvě třetiny,“ vysvětlil Širmer s tím, že za tuhá paliva, kterými se vytápějí domy, dokonce lidé na vesnici zaplatili třináctkrát víc.
Na vesnici se více projezdí
Zatímco ve velkých městech lidé „utrácejí“ za bydlení, na vesnicích největší položku v měsíčním rozpočtu tvoří potraviny a nealkoholické nápoje. Vloni utratili za jídlo více než pětinu ze všech vydání.
„Na druhou stranu se na vesnici utratí měsíčně v průměru 1903 korun na osobu, což nebylo tolik jako u domácností ve velkých městech, jejichž vydání činila 2064 korun na osobu,“ uvádí Širmer a upozorňuje, že na vesnici lidé využívají vlastního hospodářství a získávají tak levnější zdroj potravin.
Opačným případem jsou však vydání za dopravu. Méně významný podíl měla ve velkých městech (9,6 procenta), zatímco mnohem významnější podíl byl v malých obcích (12,7 procenta). Zde lidé musejí dojíždět za prací, do škol nebo k lékaři, případně mají problém s dostupností některého zboží či určitých služeb, za nimiž jsou nuceni cestovat.
Zatímco u nákupu osobních dopravních prostředků (automobilů, motocyklů, jízdních kol) se nejeví vliv velikosti obce jako podstatný, v položkách týkajících se provozu dopravních prostředků a zejména v případě vydání za pohonné hmoty jsou rozdíly u domácností v různých velikostních skupinách obcí zřejmé.
V loňském roce vydaly domácnosti v malých obcích za pohonné hmoty a oleje 627 korun na osobu a měsíc, což bylo o 44 procent více než u domácností ve velkých městech. Ve větších městech zase domácnosti častěji využívají hromadnou dopravu. Jejich vydání za dopravní služby byla v roce 2012 o dvě třetiny vyšší než u domácností v malých obcích.
Všechno má tedy své. O zhruba 2500 Kč měsíčně levnější průměrný život na malé vsi je vykoupen menším pohodlím a možnostmi, než jaké mají lidé ve velkých městech. To jsou však jen peníze. Neméně samozřejmě záleží na touhách, zaměření a celkové nátuře člověka. Ale o tom až příště.
