Fanouše Rendla zastihla braková literatura v ranném věku.Tento malý knihomol měl jediné životní přán í- vlastnit knihovničku. Jakožto dítě vedoucí prodejny, bývalé majitelky, prožil mládí v krabici od cukru přímo v prodejně za plentou. Byl tam obložen knihami. Četl a naslouchal řečem dospělých. Vnímal okolní svět očima i ušima. Četl absolutně všechno. Otec jej zásobil tehdy přístupnou literaturou. Bylo mu jedno, jestli je to Arkádij Gajdar, Alexandr Fadějev, nebo Karel Tůma a jeho humoresky Z českých mlýnů. S knihou Plavčící kapitána Bontekoea zmizel jednou na půdě a celý den jej hledali rodiče, hasiči a místní policista.
Jednoho dne přemístili Fanouše z krabice od cukru do postele. Mlátila s ním horečka, hoch byl apatický a odmítal knihy rozložené kolem postele. Rozřešil to otec Vincenc. Nemocnému přinesl náruč Rodokapsů! Fanouš čtením pookřával. Dodnes pamatuje kouzelné tituly jako: Zelená paruka, Kamarádi z ranče V, Zákon jízdní policie, Tajemná flotila a Zločin v Maginotově linii. Hoch se uzdravil a začal pátrat po zdroji patřičné literatury. Nemusel chodit daleko. Soused Kalina vlastnil tajemnou bednu na půdě. Byla plná knih a Rodokapsů.
Starý železničář sloužil celý život jako "Vechtr“ na závorářském stanovišti kdesi u Tlumačova. Nudil se. Kupoval spousty novin. V každých novinách vycházely romány na pokračování po stránkách. Stránky se vyndávaly a ukládaly. Jakmile román skončil, stránky se svázaly a byla kniha. Byla to literatura nevalné úrovně, leč čtivá. A tak Fanoušek vstřebával příběhy jako Tajemství zločinného lékaře, Oči jež neumí lhát, Její srdce milovalo, ústa lásku zapírala. Ale už tehdy takzvaní ,,řádkoví hrdinové“ dokázali psát s rutinou a podle mustru. Ramirez a Felicas se pětkrát rozešli a opět sešli. Kapitoly končily pádem do strže, pak dlouho nic. Pokračování až po několika kapitolách. Prý dnes stejným způsobem pokračují nekonečné televizní seriály. Autoři si také nedávali práci s místopisem a s logikou děje. Dodnes bloudí hlavou čtenáře hraběnka Irma z Dvořínků a hrabě Jiří z Květoňů. Zlý baron Groh strhává šaty z paní Kopnické, aby byl zastaven mužem v černé masce.
Fanoušek dospěl a možná zmoudřel. S pohrdavým úsměvem odvrhnul podobnou literaturu. Dospěl k jistému výběru a skončil u literatury faktu.
Ve zralém věku se opět v životě knihomola Fanouše objevila braková literatura. Přiblížila se z naprosto nečekaného směru. Ze svobodného mládence se stal ženáč. Pojal za manželku učitelku češtiny a hudební výchovy. Dalo by se říct, svůj k svému. Jenže krutá ironie osudu přinesla překvapení. Paní učitelka měla neobvyklého koníčka. O prázdninách zavrhla Havlíčka, Nerudu a Boženu Němcovou. Její četbou se stala braková literatura. Hltala knihy Červené knihovny, časopisy Krásný román a Večery pod lampou. Kultivovaná žena ve svém volnu surfovala na vlnách První republiky. Bylo to, jako když komik chodívá odpočívat na hřbitov. Fanoušovi nastaly časy návštěvníka sběratelských setkání, stal se z něj burzián. Bloudil v sálech a kupoval hromady knih a časopisů pochybné kvality. Mělo to svou výhodu. Manžel měl tak volné ruce. Sám pídil po stavebnicích plastikových letadel, literatuře faktu a memoárech válečných pilotů.
Na jedné burze narazil na osudovou potíž. Zakoupil totiž časopis Hvězda, ročník 1936. Nebylo to nic zvláštního. Jenom v polovině ročníku začal vycházet román Maryny Radoměrské Krb bez ohně. Román neuniknul pozornosti paní učitelky a stal se součástí několika večerů při kávě a stolní lampičce. Zádrhel se objevil na konci ročníku. Nedočkala se vyvrcholení lásky Viléma Kristena. Redakce otiskla román jen do poloviny. Starý obchodní trik upozornil čtenářky, že pokračování se odehraje v příštím ročníku.
"Sežeň ten ročník za každou cenu,“ zněl příkaz dychtivé čtenářky.
Z Fanouše se stal štvanec. Kroužil v sálech burzovních aukcí od jednoho stolku ke druhému. Ročník časopisu Hvězda 1937 se pro něj stal noční můrou. Dostal se do situace sběratele, jemuž chybí jen krůček k ucelené sbírce. Vžíval se do role sběratele koberců v Čapkově povídce Čintamani a ptáci. Při každém návratu z burzy jej žena vítala známým: "Koupils?“
Pro burziána se stal ročník časopisu Hvězda noční můrou, ale zároveň výzvou. Byl připraven zbavit se výměnou i některé své Foglarovky. Mezitím sehnal všechny ročníky Protektorátní Kinorevue a dokonce časopisy Vládního vojska. Vše marno. Ročník časopisu Hvězda s pokračováním románu odolal všem sběratelovým snahám.
Celá záležitost najednou vyvrcholila nečekaným rozuzlením.
Rodina Fanouše Rendla navštívila Prahu. Na Václavském náměstí se to stalo. Žena vytřeštila oči a zůstala stát v němém úžasu. Jako uhranutá hleděla na program Kina, ve kterém se programově promítaly filmy pro pamětníky. V Biu Iluzion dávají film Krb bez ohně z roku 1937!
Fanouš i dvě děti mají dvě hodiny volno. Učitelka, starostivá matka rodiny a kultivovaná žena odchází do jiné galaxie. Na dvě hodiny se vrátí do roku 1937. Zpěvák R. A. Dvorský v roli Viléma Kristena konečně dopoví konec příběhu. Žena bude slzet, stejně jako publikum současné i to za tehdejších časů.