Lech Walesa: symbol
porážky komunismu

Lech Walesa: symbol
porážky komunismu

29. 9. 2013

Spolu s papežem Janem Pavlem II. patří Lech Walesa k nejznámějším osobnostem poválečného Polska. Statečný opoziční aktivista, k jehož vzhledu neodmyslitelně patří pěstěný knír a medailonek Panny Marie Čenstochovské v klopě saka, stál u zrodu legendárního odborového svazu Solidarita a v roce 1983 byl vyznamenán Nobelovou cenou za mír. Poté co komunistický režim v Polsku padl, stal se Walesa, od jehož narození uplyne 29. září 70 let, prvním nekomunistickým prezidentem této nemalé evropské země.

Na cestu protirežimního aktivisty se elektrikář z gdaňských loděnic V. I. Lenina vydal v prosinci 1970. Polsko tehdy zasáhla vlna nepokojů vyvolaná zhoršením životních podmínek a Walesa pomáhal organizovat stávku na svém pracovišti.

V té době byl zřejmě kontaktován polskou tajnou službou, která Walesu podle některých historiků naverbovala jako svého spolupracovníka. Zda byl Walesa skutečně agentem s krycím jménem Bolek, je dodnes předmětem ostrých sporů. On sám obvinění odmítá jako vykonstruované, přičemž v prosinci 2011 mu dal za pravdu i polský Ústav paměti národa.

V roce 1976 přišel Walesa kvůli kritice režimem ovládaných odborů o práci v loděnici. To ho přimělo, aby se do činnosti opozice zapojil ještě intenzívněji. Distribuoval ilegální tiskoviny, stal se členem zakázaných Svobodných odborových svazů a pořádal diskuse s dělníky. Neodradilo jej ani to, že byl za svou činnost opakovaně zatčen.

V létě 1980 se Polskem prohnala další z pravidelně se opakujících stávkových vln. Lech Walesa neváhal, přelezl zeď gdaňské loděnice a na svém někdejším pracovišti se odvážně postavil do čela okupační stávky. Záhy se navíc ujal řízení Mezipodnikového stávkového výboru, který koordinoval protesty v dalších závodech.

Podpis takzvaných gdaňských dohod, v nichž komunisté přistoupili na většinu požadavků stávkujících dělníků, učinil z Walesy definitivně ikonu opozičního hnutí. Bylo proto logické, že se následně stal předsedou prvních nezávislých odborů v komunistickém bloku, jež vznikly právě na základě gdaňských dohod.

Solidarita a válečný stav

Vznik Nezávislého samosprávného odborového svazu Solidarita na podzim 1980 vyvolal v Polsku naprostou euforii. V okamžiku svého největšího rozkvětu měla Solidarita kolem deseti milionů členů a byla zároveň odborářským, národním i náboženským hnutím, v němž se vedle dělníků angažovali i vysokoškolsky vzdělaní příslušníci opoziční inteligence. Zároveň se v ní však utvořilo křídlo, které Walesovi vyčítalo přílišnou umírněnost vůči režimu.

"Karneval svobody", jak se někdy označují měsíce následující po vzniku Solidarity, skončil v prosinci 1981. Generál Wojciech Jaruzelski tehdy vyhlásil v celé zemi válečný stav a s pomocí armády a policie surově zatlačil Solidaritu do podzemí.

Samozřejmě, Walesa byl v prosinci 1981 mezi prvními internovanými představiteli opozice. Na svobodu se dostal na podzim 1982. Hned následující rok získal Nobelovu cenu míru a setkala se s ním řada představitelů západních zemí.

Gorbačov? Světlo v tunelu

Uvolňování politických poměrů v Sovětském svazu po nástupu demokraticky smýšlejícího Michaila Gorbačova přimělo ve druhé polovině 80. let progresivnější část polských komunistů k navázání styků s opozicí. Vyvrcholením tohoto procesu byla jednání u kulatého stolu, na nichž se zástupci opozice dohodli s představiteli moci na vypsání polosvobodných parlamentních voleb. Ty se konaly v červnu 1989 a skončily triumfem nekomunistických kandidátů.

Ačkoliv byl Walesa aktivním účastníkem jednání u kulatého stolu, ambici stát se poslancem neměl. V polovině září 1990 nicméně oznámil, že se hodlá ucházet o nejvyšší ústavní funkci v zemi. Prvním nekomunistickým prezidentem Polska byl zvolen počátkem prosince téhož roku.

Pětileté působení Lecha Walesy v prezidentském úřadu bylo poznamenáno řadou kontroverzí. Část kritiků mu vyčítala, že rezignoval na snahu o dekomunizaci země. Jiní zase Walesu obviňovali z autoritářských sklonů, kvůli nimž se často dostával do konfliktu s parlamentem a vládou. Výsledkem bylo, že v prezidentských volbách v roce 1995 Walesa úřad neobhájil a byl nucen jej předat postkomunistovi Aleksanderu Kwaśniewskému.

Podivné výroky na závěr

Od poloviny 90. let je Walesa i přes opakované pokusy o návrat na politické výsluní soukromou osobou. V létě roku 2006 dokonce vystoupil ze Solidarity. Vadilo mu totiž, že odbory ve volební kampani podpořily stranu Právo a spravedlnost jeho názorových odpůrců bratrů Kaczyńských.

Kromě psaní vzpomínkových knih, práce v Institutu Lecha Walesy a boje za očištění svého jména od obvinění ze spolupráce s komunistickou tajnou policií se zřejmě trochu zhrzený Walesa věnuje komentování domácí i zahraniční politiky.

V poslední době vyvolal rozruch například svým výrokem na adresu homosexuálního poslance Roberta Biedroně a transsexuálky Anny Grodzké, které hluboce věřící Walesa odkázal do posledních lavic Sejmu "a možná i za ně". Podobně média zaujala i jeho několik dnů stará výzva, aby Německo a Polsko vytvořily jeden stát.

komunismus
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 9. týden

Sledovali jste také Mistrovství světa v biatlonu? Pokud ano, tak určitě budete znát odpovědi na kvízové otázky, které se tento týden budou týkat právě biatlonu.

AKTUÁLNÍ ANKETA

Jakou největší výhodu má podle Vás zasílání důchodu na bankovní účet?

Ušetřené finance

20%

Bezpečnost

21%

Pohodlí

19%

Ušetřený čas

18%

Žádnou, důchod si vyzvedávám osobně a neplánuji to měnit

22%