Důkazy o tom, že už před 10 tisíci lety procházeli nejvyššími polohami Šumavy pravěcí lidé, objevili archeologové nedaleko Javoří Pily u Modravy. Je to tak v Česku nejvýše položené osídlení z doby mezolitu, tedy střední doby kamenné.
V národním parku, v nadmořské výšce přes 1000 metrů, našli archeologové za tři roky na pláních u Roklanského a Javořího potoka na šesti lokalitách tři stovky drobných kamenných čepelek a odštěpků. „Pravěcí lovci a sběrači je používali jako hroty šípů a čepele zbraní nebo jako háčky na lov ryb,“ řekla Katarína Čuláková z Archeologického ústavu Akademie věd ČR.
Pravěké osídlení hor je v Česku málo prozkoumané. Na Šumavě jsou už nálezy z této doby z okolí Lipna, výš ale ne. V horském terénu je průzkum problematický. Jen najít místo pro vykopání průzkumné sondy je obtížné a archeologové přiznávají, že jim pomohlo i štěstí. „Hned první den, kdy jsme tu byli, jsme měli do hodiny první artefakt,“ uvedla Čuláková. Najít místo pro sondu velkou asi čtvrt metru čtverečního vyžaduje podle ní hodně vycvičené oči, zkušenosti a odhad. „Šli jsme po polohách na hranách teras, zajímavé jsou soutoky řek a potoků nebo místa, která si tehdy lidé dobře pamatovali,“ vysvětlila.
Mezolitičtí lidé v Evropě nesídlili na jednom místě. Putovali krajem podle toho, jak dozrávaly plodiny, a sbírali je. Využívali už oheň, nosili kožené a kožešinové oděvy, možná i tkaniny. Nepěstovali plodiny a jediné doložené zdomácnělé zvíře byl v té době pes. O jejich životě se toho v Česku neví mnoho, neboť se na našem území nenašlo žádné pohřebiště z té doby.
Poblíž Roklanského potoka našli archeologové důkazy o osídlení na rozsáhlém území. Podle nich to dokazuje, že se tam skupiny ve vhodné roční době opakovaně každý rok vracely. „Šumava byla atraktivní z toho důvodu, že stejné plodiny, které odrostly a odrodily v nižších nadmořských výškách, zrály na Šumavě později,“ řekl další z členů archeologického týmu Milan Řezáč. Do okolí Javoří Pily chodili pravěcí lidé nejspíš na borůvky, ostružiny a na kalorické a snadno skladovatelné lískové ořechy, které zde podle průzkumů dříve hojně rostly. Atraktivní pro ně byl i tah lososů.
V souvislosti s lidským osídlením a využíváním Šumavy se hovoří o Keltech a pak zejména o středověké těžbě zlata a následném využívání lesů. „Šumava má svou historii, a je vidět, že stopa člověka v krajině je tady už několik tisíc let, takže je na co navazovat, je co udržovat,“ dodal starosta Modravy Antonín Schubert.