Lidé, kteří koktají nebo trpí vadou plynulosti řeči, mají obvykle nižší tlak i cholesterol než zbytek populace. Jejich organismus se totiž více namáhá a je neustále ve stresu. Tělo je jednostranně přetížené a hrozí jim vady držení těla a páteře. Přišli na to lékaři z brněnské logopedické kliniky.
Potíže s koktavostí mohou mít až čtyři procenta dětí a mladých lidí, u dospělých se vyzráním nervové soustavy počet snižuje na zhruba jedno až dvě procenta v populaci. „Vady plynulosti řeči jsou propojené s disbalančními problémy. Tělo bývá obvykle jednostranně přetížené a člověk je neustále ve stresu. Důsledkem toho může mít vadné držení těla i například psychické problémy,“ uvedla internistka Hana Kubešová.
Na druhou stranu výsledky studie ukázaly, že lidé s vadami řeči se více při komunikaci namáhají. Některé jejich svaly pracují víceméně celou dobu, po kterou jsou vzhůru a díky tomu mají nižší hodnoty krevního tlaku i cholesterolu, než ostatní.
Podle odborníků je dobré začít řešit vady řeči co nejdříve. „Koktavost se obvykle projeví kolem třetího roku věku. Může to být náhle, například po nějaké události, nebo i plíživě. Potíže se potom mohou vracet či zhoršovat každé tři roky až do dospělosti,“ řekla logopedka Ilona Kejklíčková. Zdůraznila, že rodiče by s dítětem, u kterého se zjistí vady řeči, měli navštívit co nejdříve odborníka.
Při koktání je podle specialistů důležité, aby dítě mělo klidový režim a cítilo se co nejméně stresovaně. Na léčbě spolupracují logopedové, neurologové, foniatři, internisté a další odborníci. „Důležitá je také rehabilitace, která pomůže uvolnit přetížené svaly,“ dodala Kejklíčková.
