Vévodkyně z Cambridge půjde nejspíš ve stopách královny Alžběty II. a své zesnulé tchýně, princezny Diany, a bude svého syna kojit. V minulých stoletích to ale vůbec nebylo běžné a královské matky měly často ke kojení odpor, napsal britský deník The Guardian.
William a Kate budou mít k rodičovství a výchově dětí s velkou pravděpodobností mnohem modernější přístup než jejich předchůdci. Princ se již nechal slyšet, že si vezme dvoutýdenní otcovskou dovolenou, kterou stráví se svou rodinou v Kensingtonském paláci. Není jasné, zda si Kate najme chůvu, nicméně s péčí o dítěte jí bude v začátcích pomáhat i její matka Carole. Již na začátku července vyzvala televizní moderátorka Beverley Turnerová vévodkyni k tomu, aby se stala propagátorkou kojení, Kate na to ale nijak nereagovala. Nejspíš stejně jako mnoho jiných matek prostě čeká, jak se věci budou vyvíjet.
Královské matky, které své děti kojí, jsou relativně novým fenoménem. Současná královna byla po svém narození v roce 1926 kojena a stejně poté ona kojila své děti. Její sestra Margaret to ale údajně považovala za odporné a rozhodla se pro opak. Podobně údajně reagovala i královna Viktorie, která zemi vládla v letech 1837 až 1901. Děti jí prý připadaly ošklivé a nikdy si neužila žádnou část těhotenství. To přitom porodila devět dětí.
Přísun potravy královských miminek obstarávaly kojné
V minulých století bylo běžné, že děti byly předány ihned po narození kojné. Královské matky zde byly především od toho, aby plodily další a další potomky a zajistily tak pokračování dynastie. V této době byla úmrtnost novorozenců a dětí obecně velmi vysoká, proto se očekávalo, že žena porodí alespoň tři až čtyři syny s nadějí, že některý z nich přežije. Kojení bylo považováno za formu antikoncepce, královny proto nechaly dítě krmit jinou ženou, a raději se samy chystaly na početí dalšího potomka.
Královský dvůr měl většinou k dispozici velké množství kojných, aby mělo novorozené dítě dostatek mateřského mléka. Některé z nich byly dokonce známé i jménem. Syna krále Jindřicha VIII. kojila v roce 1511 žena jménem Elizabeth Poyntzová. A kojná budoucího krále Richarda I. Lví srdce se zase jmenovala Hodierna. Chlapci byli většinou kojeni déle než jejich sestry, tak do dvou let.
Během 18. století začali být lékaři ke kojení nedůvěřiví a matkám radili, aby se mu raději vyhnuly. Mateřské mléko podle nich mohlo být pro dítě nebezpečné, zejména hned po narození během šestinedělí. Novorozenci tak byli krmeni mlékem zvířecím nebo vodou s medem či cukrem. Dostávali i kaši z ovesných vloček, která ale často způsobovala velmi závažné střevní problémy, někdy až s následkem smrti.
V současné době lékaři kojení doporučují, protože je pro dítě nejlepší. Přesto ale počet matek, které se rozhodnou své dítě kojit, klesá. Nyní bude na vévodkyni Kate, jak se ona sama rozhodne, uzavřel britský list.
